Advokátní kancelář JUDr. Luboš Chalupa

Naše specializace:

Pozemkové právo včetně sporů o duplicitního vlastnictví
a vydržení, rozvodové právo včetně vypořádání společného
jmění manželů, bytové právo, dědické právo

Hledat v článcích

Vyberte kategorii:
Hledaný výraz:         

Nejnovější články


Nejčtenější články


Žaloba na vyklizení a vypořádání společného jmění

(Právní rádce 3/2005)

1. žaloba na vyklizení pozemku

V soudní praxi se občas vyskytne nesprávný právní názor, že podmínkou vykonatelnosti rozsudku o vyklizení pozemku je přesné označení movitých věcí, které mají být vyklizeny.

V žalobě o vyklizení pozemkové parcely, kterou se žalobce domáhá odstranění movitých věcí, není zapotřebí movité věci konkrétně specifikovat, neboť v průběhu soudního řízení, případně i po jeho skončení, by žalovaný (povinný) mohl snadno a rychle zamezit vykonatelnosti takto určitého rozsudku (např. rozsudek soudu by zněl na vyklizení konkrétních věcí a později by tyto věci byly nahrazeny jinými věcmi, čímž by se stal rozsudek nevykonatelný).

Obecnosti petitu žaloby na vyklizení pozemkové parcely (stejně tak bytu, nebytového prostoru, budovy) na druhé straně odpovídá konkrétní znění ustanovení § 341 odst. 1 o.s.ř., které ex lege specifikuje, co se na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku (rozhodnutí) na vyklizení skutečně exekučně vyklizuje (tj. odstranění věcí patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu a vykázání povinného a všech, kdo se tam zdržují na základě práva povinného).

Právní názor, obsažený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. října 2003, sp. zn. 22 Cdo 396/2003 1) je věcně správný s tím, že v případě odstranění nemovité stavby je uvedení konkrétní stavby (číslem popisným, druhem stavby a stavebním pozemkem) v petitu žaloby nutné především proto, že na téže stavební (pozemkové) parcele může být postaveno více různých staveb, které však na rozdíl od movitých věcí nelze libovolně přemísťovat. Nelze rovněž odhlédnout k neodčinitelným právním a ekonomickým následkům v případě odstranění jiné nemovitosti, a to na rozdíl od vyklizení movitých věcí.

V případě žaloby o vyklizení stavební (pozemkové) parcely, na kterém stojí nemovitá stavba, je však vhodné výslovně uvést, proč se žalobce nedomáhá i odstranění nemovité stavby, případně z jakého důvodu (např. zjevný rozpor s dobrými mravy, budoucí uzavření nájemní smlouvy apod.).

2. žaloba na vypořádání SJM

V soudním řízení o vypořádání zaniklého SJM se stává, že usnesením je žalobce vyzván, aby do určité doby od doručení doplnil svoji žalobu v konkrétních bodech petitu žaloby v souladu s ustanovením § 42 a 79 odst. 1 o.s.ř. o řádnou formulaci žalobního petitu tak, aby mohl být podkladem pro vykonatelné rozhodnutí s poučením, že nebude-li takto návrh doplněn, soud dle § 43 odst. 2 o.s.ř. rozhodne tak, že žalobu odmítne a řízení skončí.

Tento právní názor je rovněž nesprávný.

Má-li soud za to, že určité položky žaloby o vypořádání zaniklého SJM včetně jejího petitu nejsou dostatečně určité, nemůže žalobu, až na krajní výjimky (např. neuvedení žádných majetkových hodnot, či neuvedení dalších rozhodných skutečností), odmítnout, jsou-li splněny další náležitosti žaloby stanovené ustanovením § 79 odst. 1 o.s.ř.

V případě, že některé z položek (majetkových hodnot) žaloby o vypořádání SJM včetně petitu jsou neurčité, má soud vyzvat žalobce k jejich doplnění s poučením, že jinak tyto majetkové hodnoty nebudou vypořádány (opomenutím, resp. zamítnutím vypořádání jednotlivých majetkových hodnot pro jejich neurčitost).

Zvláštností řízení o vypořádání SJM je, že druhý z manželů často z objektivních důvodů vůbec neví, co všechno je součástí SJM, a to zpravidla pro úmyslné zatajování těchto skutečností druhým z manželů nebo dlouhodobým a zprvu neočekávaným zadržováním věcí druhým z manželům ještě z doby před rozvodem apod. (jeden z důvodů, proč soud může překročit návrhy účastníků dle § 153 odst. 2 o.s.ř.).

Žalobce je v řízení o vypořádání SJM povinen uvést maximum jemu známých skutečností důležitých pro vypořádání SJM včetně co neúplnějšího soupisu a dostatečného popisu vypořádávaných majetkových hodnot, nikoli již v samotné žalobě vylíčit i jemu neznámé a pro rozhodnutí významné skutečnosti včetně některých majetkových hodnot (např. nemovitosti v cizině, úložky v bankách). Tyto rozhodné skutečnosti potom mají vyjít najevo až v rámci dokazování, např. výslechem účastníků, svědků, vyžádání zpráv apod.

Rozsudek soudu o vypořádání SJM tvoří toliko nabývací titul, co ze společného majetku manželů připadá do výlučného, případně i podílového, spoluvlastnictví bývalých manželů a zpravidla se ve smyslu ustanovení § 251 a násl. o.s.ř. nevykonává, a to ani v případě vlastnictví zapisovaných do katastru nemovitostí (záznam vlastnického práva do katastru nemovitostí není soudním či správním výkonem rozhodnutí, rozhodnutí soudu tvoří jen tzv. vkladnou listinu); pokud je však současně žalováno i na vydání věcí, či jejich vyklizení, potom lze pravomocný a vykonatelný rozsudek v dotčené části vynutit ve vykonávacím soudním řízení.

Lze shrnout, že v případě, že účastník řízení o vypořádání SJM, po provedeném dokazování, ani přes výzvu soudu k upřesnění jednotlivých položek, svoji povinnost tvrzení nesplní, soud sporné a neurčité majetkové hodnoty v SJM rozsudkem nevypořádá.

1) „Žaloba na vyklizení pozemku je prostředkem, který poskytuje vlastníku pozemku ochranu proti tomu, kdo má neoprávněně na tomto pozemku umístěny věci movité, příp. tento pozemek užívá; nedotýká se věci nemovité, nacházející se na pozemku a náležející tomu, kdo má pozemek vyklidit. Vlastník pozemku se může domáhat jeho vyklizení bez ohledu na to, zda se na uvedeném pozemku nachází rovněž nemovitá stavba náležející osobě, proti které žaloba na vyklizení směřuje. Pokud se vlastník pozemku chce domoci vyklizení pozemku, na kterém je též umístěna cizí stavba, nemusí žalovat na odstranění stavby.“