Advokátní kancelář JUDr. Luboš Chalupa

Naše specializace:

Pozemkové právo včetně sporů o duplicitního vlastnictví
a vydržení, rozvodové právo včetně vypořádání společného
jmění manželů, bytové právo, dědické právo

Hledat v článcích

Vyberte kategorii:
Hledaný výraz:         

Nejnovější články


Nejčtenější články


Žaloba na určení promlčení práva k cizí věci

Bulletin advokacie 10/2008

Práva k cizím věcem se – stejně jako všechna majetková práva v oblasti práva soukromého s výjimkou práva vlastnického – ve smyslu ustanovení § 100 obč. zákoníku promlčují.

Práva k cizím věcem – stejně jako všechna majetková práva v oblasti soukromého práva – promlčením nezanikají, nestanoví-li zákon výslovně jinak.

Je skutečností, že práva k cizím věcem evidovaná ve veřejných registrech, například pozemkové knihy až po katastrální úřad, zůstávají často evidována i po desetiletích až staletích, ačkoli je zjevné, že takto zapsaná práva k cizí věci jsou již dávno promlčena; naopak nepřevzetí zápisu takovýchto věcných práv k cizí věci z veřejných registrů při jejich zákonné transformaci – pozemkové knihy – evidence nemovitostí – katastr nemovitostí – je třeba považovat za nezákonný postup.

Promlčení práva k cizí věci je pro vlastníka zatížené nemovitosti (věci, pohledávky) pro její další dispozice natolik zásadní právní skutečností, že při právní nemožnosti domoci se jeho výmazu z veřejného rejstříku bez součinnosti oprávněného – např. zástavního věřitele – je zpravidla dán naléhavý právní zájem vlastníka věci (pohledávky) na určení, že právo k cizí věci je promlčeno.

Pravomocný rozsudek o určení promlčení práva k cizí věci jako veřejná listina dává jejímu vlastníkovi i třetím osobám jistotu, že předmětná věc (pohledávka) je sice podle zápisu ve veřejném rejstříku zatížena právem k cizí věci, avšak ve skutečnosti je již toto právo promlčené.

Z důvodu, že věcná práva k cizím věcem promlčením nezanikají, přičemž zápis o jejich existenci v katastru nemovitostí přetrvává i po jejich promlčení bez toho, aby vlastník věci (pohledávky) mohl požádat o jejich výmaz z veřejného registru mimo zákonem výslovně stanovené důvody (např. ustanovení § 170 odst. 1 obč. zákoníku 1), má vlastník zatížené nemovitosti (věci, pohledávky) zpravidla naléhavý právní zájem na určení, že právo k cizí věci včetně zástavního práva je již promlčeno.

Petit žaloby o určení, že věcné právo k cizí věci je promlčeno, může znít například takto:
„Určuje se, že zástavní právo k zajištění pohledávky věřitele …….. vůči ……………ve výši ……….. s příslušenstvím vzniklé na základě ………….váznoucí na budově č.p. v ………na stavební parcele č. ……… je promlčené.“

Je-li předmětná věc (pohledávka) zatížena právem k cizí věci, které je však pravomocným rozsudkem soudu určeno za promlčené, není její vlastník či držitel do budoucna vystaven riziku realizace tohoto práva ze strany osoby doposud evidované ve veřejném registru jako např. zástavní věřitel či oprávněný z věcného břemene.

1) Ustanovení § 170 obč. zákoníku:
(1) Zástavní právo zaniká
a)    zánikem zajištěné pohledávky,
b)    zánikem zástavy,
c)    vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva jednostranným písemným úkonem,
d)    uplynutím doby, na niž bylo zřízeno,
e)    složí-li zástavní dlužník nebo zástavce zástavnímu věřiteli obvyklou cenu zástavy,
f)    písemnou smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem nebo zástavcem,
g)    v případech stanovených zvláštními právními předpisy.
(2) Promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká.