Advokátní kancelář JUDr. Luboš Chalupa

Naše specializace:

Pozemkové právo včetně sporů o duplicitního vlastnictví
a vydržení, rozvodové právo včetně vypořádání společného
jmění manželů, bytové právo, dědické právo

Hledat v článcích

Vyberte kategorii:
Hledaný výraz:         

Nejnovější články


Nejčtenější články


Souběh nároků z odpovědnosti za vady a náhrady škody

I. Úvodem

V právní teorii je dosud nevyřešená zásadní otázka, jaký je vztah mezi nárokem z odpovědnosti za vady a na náhradu škody v režimu obchodního zákoníku.

Pro vyřešení otázky souběhu mezi nárokem z odpovědnosti za vady a náhradou škody v oblasti soukromého práva, tj. v působnosti občanského a obchodního zákoníku, je nutno vyjít z obecné právní zásady, dle které: „nelze se domáhat dvojího plnění mezi týmiž subjekty založených na stejných rozhodujících skutkových okolnostech, pokud zákon či dohoda účastníků výslovně nestanoví jinak.“

II. Právní závěry

1. Ustanovení § 440 obch. zákoníku potvrzuje, že institut odpovědnosti za vady je v podstatě zvláštním nárokem, historicky vzniklým z obecného institutu náhrady škody, který se s určitými zvláštnostmi (např. v otázce zavinění), rozvojem tržních vztahů, vydělil v samostatný právní institut. Zákonodárce tak ustanovením § 440 obch. zákoníku výslovně stanoví vztah mezi zvláštním nárokem z odpovědnosti za vady a obecným nárokem na náhradu škody.

2. Z důvodu, že nároky z odpovědnosti za vady zásadně jen reparují vady zboží (díla) do původně sjednaného stavu, nestanoví-li zákon či dohoda jinak (§ 440 odst. 1, věta druhá, obch. zákoníku), zůstává kupujícímu (objednateli) vůči prodávajícímu (zhotoviteli) ve zbývajícím rozsahu zachován nárok na náhradu škody, případně bezdůvodné obohacení. Nelze však připustit takový výklad, že by obch. zákoníkem stanovený způsob přednostní aplikace ustanovení o odpovědnosti za vady ve svém důsledku omezoval nároky kupujícího (objednatele) natolik, že by se mu v součtu nároků z odpovědnosti za vady a na náhradu škody nedostalo plné úhrady skutečné škody, tj. minimálně náhrady veškerých účelně vynaložených nákladů na odstranění vad zboží (díla).

3. Nestanoví-li zákon výslovně jinak, nemůže být kupující (objednatel) v důsledku vad zboží (díla) majetkové zkrácen tím, že mu nebude kompenzována alespoň skutečná škoda, tj. minimálně v rozsahu veškerých účelně vynaložených nákladů na odstranění vad zboží (díla); v rozsahu ušlého zisku je situace poněkud jiná, neboť zde již nejsou zásadně dány ústavní hranice zákonodárce právní nemožnosti omezení majetkových práv vlastníka v rozsahu skutečné škody. Kupující (objednatel) má vždy nárok na náhradu skutečné škody vzniklé v souvislosti s vadami zboží (díla), neboť v opačném případě by se jednalo o ústavně nepřípustné vyvlastnění existujících majetkových práv vlastníků (např. čl. 1 Dodatkového protokolu č.1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněného pod č. 209/1992 Sb.).

4. Ustanovení § 440 odst. 2 obch. zákoníku věcně správně preventivně reaguje na reálné překrývání rozdílných institutů soukromého práva, vyplývající ze stejných rozhodujících skutkových okolností věci mezi týmiž účastníky, např. odpovědnosti za vady, náhrady škody, případně bezdůvodného obohacení.

5. Ustanovení § 440 odst. 1 obch. zákoníku mezi možnými různými způsoby uplatnění nároku věřitele z odpovědnosti za vady preferuje nepeněžní uspokojení, tj. bezplatné odstranění vad, dodání náhradního zboží, neboť výrazným způsobem omezuje kupujícího (objednatele), který uplatnil nárok na slevu ceny zboží (díla) v rozsahu nároku na náhradu škody ve formě zisku ušlého v důsledku nedostatku vlastnosti zboží, na něž se sleva vztahuje.

6. Ustanovení § 440 odst. 2 obch. zákoníku je v rozsahu práv kupujícího (objednatele) z odpovědnosti za vady ve smyslu ustanovení § 436 a § 437 obch. zákoníku zákonným omezením volby věřitele uplatnit různé právní důvody vyplývající z dodání téhož vadného zboží (díla).

Ustanovení § 440 odst. 2 obch. zákoníku jako zvláštní ustanovení v rozsahu uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad zboží podle § 436 a § 437 obch. zákoníku, vylučuje uplatnění nároku z jiného právního důvodu, tj. zejména náhrady škody či bezdůvodného obohacení.

Ustanovení § 440 odst. 2 obch. zákoníku stanoví, že kupující (objednatel) musí v rozsahu práv z odpovědnosti za vady výlučně aplikovat jako zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady a ve zbývajícím rozsahu, není-li výslovně stanoveno či sjednáno jinak (§ 440 odst. 1, věta prvá, obch. zákoníku), se může kupující (objednatel) domáhat uspokojení na základě jiných právních důvodů, tj. zejména náhrady škody.

7. Ustanovení § 440 odst. 2 obch. zákoníku používá termín „uspokojení“ jako obecnější termín pro plnění, což zákonodárce učinil z důvodu různosti forem nároků z odpovědnosti za vady, možnosti změny již učiněné volby nároku ze zákonných důvodů a možnou kumulaci různých forem uspokojení v rámci vad téhož zboží (díla).

Uspokojením ve smyslu ustanovení § 440 odst. 2 obch. zákoníku je třeba rozumět bezplatnou opravu zboží (díla), dodání náhradního zboží (díla), dodání chybějícího zboží (díla), jakož i zaplacení částky v rozsahu slevy ceny zboží (díla), tj. rozdílu cen zboží (díla) mezi cenou, kterou by mělo zboží bez vad a cenou vadného zboží k datu dodání zboží (díla).

8. Ustanovení § 440 odst. 2 obch. zákoníku použitím přítomného času, předem, tj. přítomným časem, ještě před provedením volby věřitele konkrétní formy nároku z odpovědnosti za vady stanoví obecnou právní zásadu, že „nelze se úspěšně domáhat dvojího plnění z více právních důvodů vůči téže osobě na základě stejných rozhodujících skutkových okolností, pokud zákon či dohoda výslovně nestanoví jinak“. Z důvodu, aby kupující (objednatel) nemohl vůči prodávajícímu (zhotoviteli) uplatnit souběžně v rozsahu práv z odpovědnosti za vady uspokojení jak na základě ustanovení o odpovědnosti za vady, tak i náhrady škody, ustanovení § 440 obch. zákoníku výslovně stanoví, že v rozsahu nároku z odpovědnosti za vady tak nemůže učinit z jiného právního důvodu s tím, že ustanovení o odpovědnosti za vady jsou pro věřitele zásadně výhodnější než ustanovení o náhradě škody, zejména v otázce zavinění, důkazního břemene apod.

9. Nárok z odpovědnosti za vady ve formě slevy z ceny zboží (díla) reparuje skutečnost, že prodávající (zhotovitel) v rozporu s kupní smlouvou (smlouvou o dílo) dodal kupujícímu (objednateli) fakticky vadné zboží (dílo), tj. na místo bezvadného zboží (díla) vadné; slevou ceny zboží (díla) však není dotčen nárok na náhradu škody ve výši veškerých účelně vynaložených nákladů vzniklých odstraněním vad zboží (díla), a to i proto, že opravené zboží (dílo), až na výjimky, nikdy není plnohodnotné bezvadnému. Sleva ceny zboží (díla) vypořádává jen otázku rozdílu hodnot zboží (díla), tj. bezvadného a vadného, s tím, že je-li na místě odstranění vad zboží (díla) mají účelně vynaložené náklady na odstranění vad zboží (díla) po odečtení slevy zboží (díla), charakter skutečné škody, která je vůči nároku z odpovědnosti za vady nárokem obecným. Jelikož zvláštní nárok z odpovědnosti za vady ve formě slevy ceny neupravuje otázku účelně vynaložených nákladů na odstranění vad zboží (díla) kupujícím (objednatelem), tj. skutečnou škodu, nic nebrání, aby kupující (objednatel) v tomto rozsahu uplatnil nárok na náhradu škody.

Uplatnění nároku z odpovědnosti za vady ve formě slevy z ceny zboží (díla) ve své podstatě vyvolává situaci jako by se účastníci dohodli o dodatečné změně předmětu kupní smlouvy (smlouvy o dílo) tak, že jejím předmětem bylo vadné zboží (dílo), tj. např. nižší jakosti, při současném snížení kupní ceny zboží (ceny díla), v důsledku čehož je vyloučena náhrada škody ve formě zisku ušlého v důsledku nedostatku vlastnosti zboží, na něž se sleva vztahuje. Dodatečná změna předmětu kupní smlouvy (smlouvy o dílo) nastává projevem vůle prodávajícího (zhotovitele) dodáním vadného zboží (díla) a výslovným projevem vůle kupujícího (objednatele) uplatněním nároku z odpovědnosti za vady ve formě slevy z ceny zboží (díla) při snížení ceny zboží (díla) vyrovnáním rozdílu jejich hodnot.

10. Souběh nároků z odpovědnosti za vady a na náhradu škody při uplatnění nároku z odpovědnosti za vady ve formě bezplatné opravy zboží (díla) zakládá:

  1. Nárok na bezplatné odstranění reklamovaných vad zboží (díla),
  2. Nárok na náhradu skutečné škody v rozsahu znehodnocení zboží (díla), tj. rozdílem hodnot zboží (díla) bez vad a hodnotou zboží (díla) po bezplatném odstranění vad zboží (díla), pokud takový rozdíl existuje (nelze však vyloučit nulový rozdíl hodnot či naopak určité zhodnocení věci po provedených bezplatných opravách zboží (díla) prodávajícím (zhotovitelem),
  3. Nárok na náhradu škody ve formě zisku ušlého v důsledku nedostatku vlastnosti zboží (díla) vzniklého v příčinné souvislosti s vadným plněním, např. nemožností užívat zboží (dílo) v mezidobí od uplatnění reklamace do doby bezplatného odstranění vad zboží (díla).

11. Souběh nároků z odpovědnosti za vady a na náhradu škody při uplatnění nároku z odpovědnosti za vady ve formě slevy z ceny zboží (díla) zakládá:

  1. Nárok na slevu z ceny zboží (díla) v rozsahu rozdílu ceny zboží (díla) bez vad a cenou vadného zboží (díla) stanovených k datu dodání díla. V případě, že termín dodání zboží nebyl ve smlouvě sjednán, lze vycházet z termínu dodání v daném místě a čase pro určité zboží (dílo) obvyklé,
  2. nárok na náhradu skutečné škody v rozsahu veškerých účelně vynaložených nákladů na odstranění vad zboží (díla) vzniklých v příčinné souvislosti s vadným plněním s odečtením slevy ceny zboží (díla).

Jelikož nárok na slevu z ceny zboží (díla) má za účel i poskytnutí peněžních prostředků kupujícímu (objednateli) na odstranění vad zboží samotným kupujícím (objednatelem), je možno uznat za oprávněné odstranění vad zboží kupujícím (objednatelem) až v době po vyplacení slevy z ceny zboží (díla) kupujícímu (objednateli) prodávajícím (zhotovitelem) a případný nárůst cen stavebních prací a materiálu vypořádat v rámci nároku na náhradu skutečné škody.

Protože ustanovení § 440 odst. 1 obch. zákoníku stanoví, že kupující (objednatel), kterému vznikl nárok na slevu z kupní ceny zboží (díla), není oprávněn požadovat náhradu zisku ušlého v důsledku nedostatku vlastnosti zboží (díla), na něž se sleva vztahuje, je možné vedle slevy z ceny zboží (díla) nad rozsah této slevy uplatnit nárok na náhradu skutečné škody do výše veškerých účelně vynaložených nákladů kupujícím (objednatelem) na odstranění vadného zboží (díla).

12. Nárok na slevu z ceny zboží (díla) v rozsahu rozdílu ceny zboží (díla) bez vad a cenou vadného zboží (díla) k datu sjednaného dodání zboží (díla) se v případě soudního sporu, není-li sjednáno jinak, určí znaleckým posudkem. Ocenění se provede zpravidla na základě rozhodnutí soudu ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění předpisů pozdějších, a prováděcí vyhlášky č. 279/1997 Sb., ve znění předpisů pozdějších.

Z důvodu, že vyhl. č. 279/1997 Sb., ve znění předpisů pozdějších, prakticky neumožňuje rozlišit rozdíl cen staveb z hlediska jejich jakosti (kvality), nýbrž cen nedodělků, přičemž tzv. tržní posudky o cenách staveb mají v praxi spíše charakter více méně subjektivních stanovisek jednotlivých znalců prostým srovnáváním cen náhodně vybraných nezávazných databází, např. realitních kanceláří či inzerce v tisku apod., je pro právní jistotu na místě volit způsob zjištění cen dle vyhl.č. 279/1997 Sb., ve znění předpisů pozdějších, umožňující alespoň kontrolu správnosti zjištění rozhodných cen staveb. Pro účely zjištění výše slevy ceny vadného zboží (díla) nelze přehlédnout skutečnost, že v oblasti občanského zákoníku, má-li být pro vypořádání rozhodná tzv. tržní cena, tj. cena v daném místě a čase obvyklá, zákonná norma tuto skutečnost zpravidla výslovně stanoví.

Protože v rozmezí od uzavření smlouvy o dílo, např. o výstavbě rodinného domku, do jeho zhotovení a následně i do uplynutí reklamačních lhůt zpravidla uplyne doba i několika let, stává se poměrně často, že sleva z ceny zboží (díla) stanovená znaleckým posudkem je poměrně nízká, a to zejména z důvodu každoročního zvyšování cen nemovitostí na trhu a zvyšováním cen stavebních prací a materiálu v mezidobí od uplatnění reklamace do zjištění výše slevy z ceny zboží (díla).

13. Jelikož obch. zákoník výslovně stanoví určitý způsob stanovení výše slevy z ceny zboží (díla) s rozhodným datem, nelze se ztotožnit s právním názorem, že sleva z ceny zboží (díla) zahrnuje veškeré účelně vynaložené náklady na odstranění vad zboží (díla), pokud se účastníci nedohodnou jinak. Jak již bylo řečeno, v mezních případech, může být sleva z ceny zboží (díla) stanovená v rámci soudního řízení znaleckým posudkem v podstatě minimální, např. i v důsledku změny právních předpisů o oceňování nemovitostí, razantním nárůstem tržních cen nemovitostí, poměrně vysokým každoročním zvyšování cen stavebních prací a materiálu apod.

14. V případě tzv. vícečetných vad téhož zboží (díla) zcela rozdílného charakteru je nutno každou vadu zboží (díla) posuzovat samostatně včetně její reklamace a volby formy nároku z odpovědnosti za vady, zvlášť jedná-li se souběžně jak o vady odstranitelné, tak i neodstranitelné. Tento stav je typický při výstavbě budov a dodávek rozsáhlejších investičních celků.

Z důvodu, že předmětem kupních smluv a smluv o dílo jsou stále častěji i poměrně rozsáhlé objekty, např. tovární budovy apod., je třeba připustit, že kupující (objednatel) může vůči prodávajícímu (zhotoviteli) v rámci téhož právního vztahu (kupní smlouvy, smlouvy o dílo) uplatňovat vedle sebe nároky z odpovědnosti jak za určité vady neodstranitelné, tak i určité vady odstranitelné. Kupující (objednatel) tak může v rámci téhož zboží (díla) u zcela rozdílných vad uplatnit rozdílné formy nároků z odpovědnosti za vady, např. u konkrétních relativně samostatných vad zboží (díla) uplatnit slevu z kupní ceny (ceny díla) a u dalších vad uplatnit nárok na bezplatné odstranění vad díla.

Je-li objektivně možné od sebe oddělit více různých vad téhož zboží (díla), z nichž některé mají například povahu vad odstranitelných, a zbývající povahu vad neodstranitelných, má kupující (objednatel) právo uplatnit rozdílně nároky z jednotlivých samostatných vad zboží (díla) podle jejich povahy, tj. např. nárok na bezplatné odstranění určitých vad zboží (díla) s nárokem na částečnou slevu z ceny zboží (díla) v rozsahu zbývajících vad zboží (díla).

V případě smlouvy o dílo na výstavbu rodinného domku, kdy se v praxi objevuje značné množství zcela rozdílných vad díla, rozdílného způsobu a náročnosti jejich odstranění, může objednatel v rámci téhož vadného díla, současně uplatnit jak nárok na bezplatné odstranění určitých vad díla zhotovitelem, tak i nárok na částečnou slevu z ceny díla v rozsahu zbývajících určitých vad.

15. V případě kupních smluv a smluv o dílo lze doporučit toto smluvní ujednání: „Prodávající (zhotovitel) se zavazuje uhradit kupujícímu (objednateli) veškeré účelně vynaložené náklady spojené s odstraněním veškerých vad zboží (díla); tímto ujednáním se účastníci dohodli, že nároky z odpovědnosti za vady nejsou v jakémkoli rozsahu dotčeny nároky kupujícího (objednatele) vůči prodávajícímu (zhotoviteli) na náhradu škody včetně ušlého zisku.“

16. Kupující (objednatel) má bez ohledu na neuplatnění jeho nároků z odpovědnosti za vady zboží (díla) vůči prodávajícímu (zhotoviteli) nárok na náhradu skutečné škody v rozsahu veškerých účelně vynaložených nákladů spojených s odstraněním vad zboží (díla) po odečtení slevy z ceny zboží (díla), tj. rozdílu ceny díla bez vad a ceny vadného díla k datu sjednaného dodání zboží.

17. Z důvodu závažnosti právních následků z odpovědnosti za vady lze v případě soudního sporu doporučit souběžné uplatnění nároků z odpovědnosti za vady, např. bezplatné odstranění vad zboží (díla) a náhradu škody, neboť platí, že „prakticky každá podstatná vada zboží (díla) vyvolává vznik nároku na náhradu škody“.

Použitá literatura:

1) Eliáš, K. a kol.: Kurs obchodního práva-Obchodní závazky, Cenné papíry, 2. vydání, C.H.Beck, 1999, str. 221-231
2) Pelikánová, I.: Komentář k obchodnímu zákoníku, § 436 a § 440, Linde Praha a.s. (ASPI)