Advokátní kancelář JUDr. Luboš Chalupa

Naše specializace:

Pozemkové právo včetně sporů o duplicitního vlastnictví
a vydržení, rozvodové právo včetně vypořádání společného
jmění manželů, bytové právo, dědické právo

Hledat v článcích

Vyberte kategorii:
Hledaný výraz:         

Nejnovější články


Nejčtenější články


Počátek běhu promlčení majetkových práv a započtení

Právní rádce 3/2008

Soudní praxe i právní teorie setrvale nesprávně vykládá počátek běhu promlčení majetkových práv, u nichž ve smyslu ustanovení § 563 obč. zákoníku není doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí.

Ustálenou soudní judikaturu reprezentuje například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.8.2007 sp.zn. 28 Cdo 3033/2005: „Závěr odvolacího soudu o tom, že pohledávka se stává splatnou až k výzvě věřitele na splnění dluhu je správný. Tento závěr zcela nepochybně vyplývá z ustanovení § 563 o. z., z něhož lze dovodit, že není-li doba plnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, co byl o plnění věřitelem požádán (viz též rozsudky publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R III/1967 a R 23/1993). Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným. Vzhledem k tomu, že úkon směřující k započtení lze učinit až poté, co se staly splatnými obě započítávané pohledávky, byl úkon žalované směřující k započtení předčasný, neboť nebyly splněny podmínky pro započtení a nemohl proto mít účinky započtení.“

Ustanovení § 100 obč. zákoníku:

  1. Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.
  2. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

Ustanovení § 563 obč. zákoníku: Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

Ustanovení § 517 odst. 2 obč. zákoníku: Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

Občanský zákoník jednoznačně stanoví promlčení majetkových práv – s výslovně stanovenými výjimkami – jako nejobecnějšího právního pojmu a záměrně nepoužívá nepoměrně užšího termínu pohledávky, jejichž promlčení počíná běžet rozdílně v závislosti na tom, zda je anebo není doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí.

Není žádného zákonného důvodu, aby promlčecí doba u majetkových práv, u nichž ve smyslu ustanovení § 563 obč. zákoníku není doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo rozhodnutím, počala běžet až druhým dnem po realizaci subjektivního práva věřitele požádat dlužníka o plnění a tím i nedůvodně v rozporu s občanským zákoníkem prodlužovat promlčecí dobu ve prospěch věřitele k tíži dlužníka.

Právo věřitele požádat dlužníka o splnění dluhu, není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 563 obč. zákoníku, je promlčitelným majetkovým právem věřitele ve smyslu ustanovení § 100 obč zákoníku, jehož délka je stanovena jednotlivými zákonnými ustanoveními (§ 101 až 110 obč. zákoníku) dle konkrétního druhu majetkového práva.

Majetková práva, u nichž ve smyslu ustanovení § 563 obč. zákoníku není doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí – s výjimkou těch, která se  na základě zákona výslovně nepromlčují -  se promlčují již od prvního dne poté, kdy mohl věřitel poprvé o plnění dlužníka požádat.

V právní praxi typicky vznikají tyto případy:
- při užívání nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez právního důvodu počíná promlčecí doba práva pronajímatele na vydání bezdůvodného obohacení vůči faktickému uživateli těchto prostor běžet vždy druhým dnem za každý předchozí den užívání zvlášť a nikoli až subjektivním rozhodnutím pronajímatele jako věřitele požádat faktického uživatele jako dlužníka o plnění (vydání bezdůvodného obohacení)
- při sjednávání půjčky (úvěru) bez určení data splatnosti dluhu počíná běžet promlčecí doba již druhým dnem po reálném poskytnutí půjčky věřitelem dlužníkovi, odkdy věřitel poprvé může poprvé požádat dlužníka o její vrácení.

Doba, kdy věřitel skutečně realizoval svoje subjektivní oprávnění požádat dlužníka o plnění majetkových práv, u nichž není doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 563 obč. zákoníku, má za následek jen vznik zákonného práva na věřitele požadovat po dlužníkovi i placení úroků z prodlení z peněžitého dluhu ve smyslu ustanovení § 517 odst. 2 obč. zákoníku, není-li stanovena povinnost platit poplatky z prodlení.

Prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu ve smyslu ustanovení § 517 odst. 2 obč. zákoníku zakládajícím právo věřitele požadovat od dlužníka vedle vlastního plnění i úroky z prodlení, není-li povinen platit poplatek z prodlení, nelze zaměňovat s počátkem běhu vlastní promlčecí doby s tím, že druhým dnem po realizaci subjektivního práva věřitele vůči dlužníkovi na vrácení peněžitého dluhu má vliv jen na vznik zákonného práva na úroky z prodlení.

Běh promlčecí doby všech majetkových práv, u nichž je doba splnění dohodnuta, stanovena právní předpisem nebo určena v rozhodnutí – s výjimkou těch, která se na základě zákona nepromlčují – počíná již prvním dnem po jejich splatnosti, nestanoví-li zákon výslovně jinak; tímto dnem vzniká další zákonné právo věřitele požadovat po dlužníkovi u peněžitých dluhů i úrok z prodlení, není-li stanovena povinnost platit poplatek z prodlení.

Běh promlčecí doby všech majetkových práv, u nichž není doba splnění dohodnuta, stanovena právní předpisem nebo určena v rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 563 obč. zákoníku  – s výjimkou těch, která se na základě zákona nepromlčují – počíná již prvním dnem poté, kdy mohl věřitel poprvé o plnění dlužníka požádat a nikoli až tehdy, když tak dle svého subjektivního uvážení skutečně učinil; okamžik účinnosti výzvy věřitele k plnění dlužníkovi je rozhodující jen pro vznik dalšího zákonného práva věřitele požadovat u peněžitých dluhů i úrok z prodlení, není-li stanovena povinnost platit poplatek z prodlení.

Majetková práva, u nichž není doba splnění dohodnuta, stanovena právní předpisem nebo určena v rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 563 obč. zákoníku  – s výjimkou těch, která se na základě zákona nepromlčují – jsou způsobilá k započtení již prvním dnem poté, kdy mohl věřitel poprvé o plnění dlužníka požádat a nikoli až tehdy, když tak dle svého subjektivního uvážení skutečně učinil.