Advokátní kancelář JUDr. Luboš Chalupa

Naše specializace:

Pozemkové právo včetně sporů o duplicitního vlastnictví
a vydržení, rozvodové právo včetně vypořádání společného
jmění manželů, bytové právo, dědické právo

Hledat v článcích

Vyberte kategorii:
Hledaný výraz:         

Nejnovější články


Nejčtenější články


Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům

I. Úvodem

Demokratický právní stát musí pružně a účinně reagovat na úmyslné jednání občanů, kteří ve svém egoistickém zájmu, či z důvodu svojí špatné povahy, vědomě šikanují druhé, přičemž spoléhají na to, že jejich jednání nelze jednoznačně označit jako protiprávní dle psaných právních norem.

Společenské vztahy je vlivem neustále rostoucího sobectví občanů nutno podstatně účinněji chránit proti ve společnosti poměrně rozšířenému úmyslnému jednání proti dobrým mravům, které je zpravidla na pomezí porušování konkrétních právních povinností, přičemž ze strany škůdce je motivováno především šikanou, pomstychtivostí, diskriminací, apod.

Institut odpovědnosti za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům je již od účinnosti občanského zákoníku z roku 1811, jakož i od účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., právní praxí neprávem přehlížen, ačkoli jeho aplikace může výrazněji přispět ke zlepšování vztahů mezi občany.

II. Právní závěry

Společenské vztahy mezi lidmi nejvíce ohrožuje drobné úmyslné jednání občanů proti dobrým mravům, které je v praxi těžko právně postižitelné, neboť je zpravidla na samém pomezí porušování konkrétních právních povinností, ať zákonných či smluvních, jakož i obtížností stanovení výše způsobené škody.

Předností aplikace ustanovení § 424 obč. zákoníku je podstatně širší skutková podstata oproti jiným ustanovením občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu a je na místě o ní uvažovat tehdy, pokud úmyslné jednání zjevně známky šikany, zákeřnosti, msty, ziskuchtivosti apod.

Aplikace ustanovení § 424 obč. zákoníku o odpovědnosti za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům je na místě i tehdy, pokud úmyslné jednání proti dobrým mravům vykazuje znaky odpovědnosti za škodu současně i podle jiného ustanovení zákona, zvláště tehdy, pokud je úmyslné jednání motivováno především jiným účelem než je přímé porušení právní povinnosti, např. vypojení přívodu vody do bytu nájemci jako forma nátlaku pro sporné či neodůvodněné zvyšování ceny služeb apod.

Ustanovení § 136 o.s.ř. o tom, že výši nároku, jehož výši nelze zjistit vůbec, či s nepoměrnými obtížemi, určí soud dle vlastní úvahy, dává žalobám o náhradu škody způsobené úmyslným jednáním proti dobrým mravům, reálný základ, tj. poměrně jednoduchý a citelný majetkový postih vůči osobě jednající úmyslně proti dobrým mravům.

III. Příklady jednání zakládající nárok na náhradu škody

Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům zakládá úmyslné jednání fyzické osoby, které svým účelem i prostředky směřuje k poškozování práv a oprávněných zájmů druhých, jako např.:

- pronajímatel znemožňuje či ztěžuje za trvání nájemního práva užívání pronajatého bytu nájemci tím, že pod různými záminkami, např. tvrzeného dluhu, vypojuje či přerušuje dodávky vody, elektřiny či plynu do bytu, bez závažného důvodu odmítne souhlas se zřízením telefonní stanice občanovi těžce zdravotně postiženému, přestárlému, apod.,
-vlastník nemovitosti bezdůvodně brání či ztěžuje vstup do budovy či na pozemek jejich oprávněným uživatelům,
-opakovanými slovními pohrůžkami či posunky úmyslně psychicky trápí druhé včetně manželky či dítěte,
-úmyslně fyzicky napadne druhého, aniž by toto napadení vyvolalo pracovní neschopnost,
-nedůvodně neposkytne první pomoc, ač to není jeho zákonná povinnost,
-uráží druhé různými opakovanými posunky či zvuky pro jejich původ, rasu, náboženství, přesvědčení, pohlaví, sexuální orientaci apod.,
-napomáhá spáchání trestnému činu či přestupku jiné osoby tím, že jako součást většího počtu lidí stejného přesvědčení (rasismus, sportovní příslušnost apod.) je přítomen fyzickému napadení, čímž dochází ke ztížení identifikace pachatele, zastrašení ostatních počtem určité skupiny, z nichž jen někteří útočí, tomuto jednání bezdůvodně nebrání, neopustí okamžitě místo napadení, neposkytne první pomoc, neoznačí jemu známého pachatele,
-vedení seznamů o určitých skupinách obyvatel dle jejich státní příslušnosti, politické orientace, rasy, národnosti, třídního původu, sexuální orientace,
-bojkotem určitých výrobků či služeb v úmyslu poškození jejich výrobců či poskytovatelů pro jejich původ, politické postoje, náboženské přesvědčení, rasu, sexuální orientaci apod.,
-vědomé neobsloužení zákazníků v pohostinských zařízení či obchodech s výmluvou na rezervaci, klubovou příslušnost apod. pro jinou rasu, pohlaví, sexuální orientaci, věk apod.,
-soustavné obtěžování telefonem či textovými zprávami v nevhodnou noční a denní dobu, případně s výhrůžným podtextem,
-zjevně neúčelné podání žaloby vůči domnělému dlužníkovi v úmyslu pozdržení ve prospěch jiné osoby či jiné věci, zastrašování, vyvolání stavu tísně apod.,
-účelové zadlužení či účelové podání žaloby, např. o prohlášení konkurzu, v úmyslu znemožnit či ztížit vymáhání dluhu věřitelem,
-úmyslné vyloučení či ztížení výkonu rodičovské zodpovědnosti vůči druhému z rodičů, např. bezdůvodným odmítáním styku nezl. dítěte s rodičem bez zbavení či omezení rodičovské zodpovědnosti,
-záměrné uvádění nepravdivých či neúplných tvrzení účastníka či svědka v soudním řízení v úmyslu zvýhodnění sebe či spřízněné strany,
-účelové převody majetku v úmyslu obohacení sebe či spřízněných osob na úkor dalších osob, např. akcionářů, společníků,
-organizování zjevně neseriózních soutěží jen v úmyslu vylákání peněz od soutěžitelů, např. telefonních poplatků, či získání chráněných osobních údajů.

Úmyslného jednání proti dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 424 obč. zákoníku se vlivem vědecko-technického pokroku lze dopustit nejen přímo osobně, jak tomu bylo v minulost, nýbrž i prostřednictvím tzv. textových zpráv mobilními telefony, internetem apod. Při zjišťování míry odpovědnosti za škodu způsobené úmyslným jednáním proti dobrým mravům je důležité např. zda škůdce byl iniciátorem určitého jednání, jak se podílel na šíření textových zpráv dalším osobám, jaký byl obsah textové zprávy, jaký byl potencionální dopad textových zpráv apod.

Pokud jde o zavinění, je nutno rozlišovat mezi diametrálně odlišným motivy téhož jednání, např. legální bojkot zboží určitého státu v důsledku vedení války jako určitý projev touhy po míru, ekologii, ochrany zdraví, od např. nelegálního bojkotu zboží určitých skupin obyvatelstva jako formu projevu nacionalismu v úmyslu poškozovat určitou národnostní menšinu, či ze závisti a zášti šikanovat jednotlivce apod.

IV. Uplatnění nároku u soudu

Žaloba o náhradu škody způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům musí vyjma obecných náležitostí podrobněji popsat úmyslné jednání škůdce proti dobrým mravům, obecně uvést, které dobré mravy měl škůdce úmyslně porušit, případně jakou smluvní či zákonnou povinnost měl škůdce rovněž porušit, která konkrétní práva a oprávněné zájmy poškozeného a v jaké intenzitě byly dotčeny, úmyslnou formu zavinění, odůvodnit výši náhrady škody, případně uvést, že výši nároku na náhradu škody nelze určit buď vůbec nebo s nepoměrnými obtížemi a definitivní výši škody ponechat na uvážení soudu, uvést snahu o nápravu či zamezení jednání proti dobrým mravům (dopisy, stížnosti apod.).

Výši škody lze v žalobě určit i odhadem, např. v případě nelze-li ji zjistit vůbec (vypojení přívodu vody do bytu po dobu několika měsíců), přičemž v takovém případě je na místě vypočíst škodu určitou částkou za každý den trvání úmyslného jednání proti dobrým mravům.

Vznikla-li škoda úmyslným jednáním proti dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 424 obč. zákoníku a trvá-li toto úmyslné jednání i v době vyhlášení rozsudku soudu, lze formulovat petit žaloby o náhradu škody např. tak, že:
„Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ……. s x% úroky z prodlení p.a. od ….. do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku a dále je žalovaný povinen platit žalobci částku 500,-Kč za každý den trvání přerušení dodávek vody do bytu ……….. následujícím po ….. (vyhlášení rozsudku) až do úplného obnovení dodávek vody do výše uvedeného bytu.“

V případě fyzického napadení druhé osoby je na místě aplikace ustanovení § 424 obč. zákoníku i tehdy, pokud výši nároku na náhradu škody na zdraví nelze určit, např.pro neexistenci bodového ohodnocení, přičemž skutková podstata ustanovení § 424 obč. zákoníku umožňuje sankcionovat takovéto jednání citelnou peněžní újmou.

Úmyslné fyzické napadení druhého, bez ohledu na poškození zdraví, je vždy jednáním proti dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 424 obč. zákoníku, přičemž výše nároku na náhradu škody musí odpovídat okolnostem případu i významu ochrany zdraví a cti občanů, tj. musí se jednat o poměrně vysoké částky v řádu tisíců až statisíců korun. Nelze někoho bezdůvodně fyzicky napadnout a jako dosud očekávat sankci ve výši pár stovek korun, čemuž odpovídají i narušené vztahy ve společnosti.

V soudním řízení o náhradu škody způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým
mravům je nutné prokázat i úmysl škůdce, v rámci kterého je nutno pečlivě posuzovat pohnutku jednajícího, tj. poškodit druhého jednáním proti dobrým mravům (šikana, msta, rasismus, obohacení na úkor druhých apod.).

V případě, že v žalobě je tvrzen vedle vzniku škody způsobené porušením určité právní povinnosti žalovaným, ať již zákonné či smluvní, i vznik škody způsobené úmyslným jednání proti konkrétním dobrým mravů, musí se soud vypořádat i s aplikací ustanovení § 424 obč. zákoníku.

V žalobě o náhradu škody, kterou nelze vyčíslit buď vůbec nebo jen s nepoměrnými obtížemi, např. způsobené úmyslným jednáním proti dobrým mravům, postačuje uvést přibližnou výši nároku na náhradu škody, a navrhnout, aby soud její konečnou výši ve smyslu ustanovení § 136 o.s.ř. na základě prokázaných rozhodujících žalobních tvrzení určil dle vlastní úvahy.