Advokátní kancelář JUDr. Luboš Chalupa

Naše specializace:

Pozemkové právo včetně sporů o duplicitního vlastnictví
a vydržení, rozvodové právo včetně vypořádání společného
jmění manželů, bytové právo, dědické právo

Hledat v článcích

Vyberte kategorii:
Hledaný výraz:         

Nejnovější články


Nejčtenější články


Obchodní či občanskoprávní vztah mezi podnikateli

Právní rádce 1/2009

V praxi se často stává, že podnikatelé uzavřou při podnikatelské činnosti kupní smlouvu (nejčastěji na nemovitost), v jejímž záhlaví sjednají, že ji uzavírají ve smyslu § 588 občanského zákoníku.  Jakou úpravou se pak ale řídí vztahy související, např. právo  na odstoupení od smlouvy z důvodu omylu či uzavření  smlouvy v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.

Podle § 262 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku platí, že strany mohou písemně dohodnout, že se jejich závazkový vztah řídí obchodním zákoníkem. Mohou-li nepodnikatelé podřídit svůj právní vztah režimu obchodního zákoníku, tím spíše mohou podnikatelé písemným ujednáním svůj obchodněprávní vztah podřídit režimu občanského zákoníku (pokud to výslovně nevylučují kogentní ustanovení obchodního zákoníku).

Je-li ze záhlaví kupní smlouvy prokazatelné, že účastníci zvolili pro právní vztah občanský zákoník tím, že výslovně uvedli, podle kterých ustanovení občanského zákoníku se tato smlouva uzavírá,1) jedná se o občanskoprávní vztah i přesto, že smlouvu uzavřeli podnikatelé při své podnikatelské činnosti, nevylučuje-li to výslovně obchodní zákoník.

SJEDNANÁ ÚPRAVA
TÉŽ NA SOUVISEJÍCÍ VZTAHY

Jestliže účastníci-podnikatelé písemně výslovně sjednali použití občanského zákoníku (namísto komplexní úpravy kupní smlouvy v § 409 až § 475 obchodního zákoníku), je třeba rovněž právní vztahy z kupní smlouvy vyplývající, respektive s ní související (například odstoupení od kupní smlouvy uzavřené z důvodu omylu či v tísni za nápadně nevýhodných podmínek), posoudit dle občanského zákoníku. Odchýlit se nicméně nelze od kogentních ustanovení obchodního zákoníku týkajících se kupní smlouvy (viz § 263 odst. 1 obchodního zákoníku, ze kterého pro kupní smlouvu vyplývá, že se strany mohou odchýlit od ustanovení části třetí obchodního zákoníku nebo její jednotlivá ustanovení vyloučit s výjimkou ustanovení § 444, § 458 a § 459 obchodního zákoníku).
Prodávající je tak oprávněn například odstoupit od kupní smlouvy ve smyslu § 48 ve spojení s § 517 občanského zákoníku s odůvodněním, že kupující včas nezaplatil kupní cenu.2)

Smlouva o převodu vlastnictví nemovitosti evidované v katastru nemovitostí za úplatu je kupní smlouvou ve smyslu § 588 a násl. občanského zákoníku anebo § 409 a násl. obchodního zákoníku, k nabytí její věcné účinnosti je zapotřebí vkladu do katastru nemovitostí ve smyslu § 133 odst. 2 občanského zákoníku. Ustanovení § 133 odst. 2 občanského zákoníku pak stanoví vklad vlastnického práva – vedle platného uzavření smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti evidované v katastru nemovitostí – jako další hmotněprávní podmínku pro nabytí věcné účinnosti smlouvy. o převodu vlastnictví nemovitostí evidované v katastru nemovitostí.
__________________________________________________
Poznámky:
1) Viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2001, sp. zn. 33 Odo 15/2001: „V předmětné formulářové smlouvě o dílo … je v záhlaví uvedeno – smlouva o dílo uzavřená podle § 536 a násl. obchodního zákoníku. Tímto označením dali účastníci jasně najevo, že si přejí svůj vztah podřídit obchodnímu zákoníku.“ Shodně rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2007 sp. zn. 33 Odo 1306/2005: „K uzavření dohody o volbě obchodního práva pro konkrétní závazkový vztah ve smyslu § 262 odst. 1 obch. zák. dojde i tím, že smluvní strany v záhlaví smlouvy uvedou, podle kterých ustanovení obchodního zákoníku se tato smlouva uzavírá.“
2) Vzhledem k tomu, že započtení má stejný právní následek jako zaplacení, a sice zánik dluhu, má prodávající právo na odstoupení od smlouvy i v případě prodlení ve formě sjednaného zápočtu vzájemné pohledávky kupujícího za prodávajícím.