Advokátní kancelář JUDr. Luboš Chalupa

Naše specializace:

Pozemkové právo včetně sporů o duplicitního vlastnictví
a vydržení, rozvodové právo včetně vypořádání společného
jmění manželů, bytové právo, dědické právo

Hledat v článcích

Vyberte kategorii:
Hledaný výraz:         

Nejnovější články


Nejčtenější články


Náklady řízení a příslušenství pohledávky nebo práva

Právní rádce 9/2005

V soudní praxi se nově vyskytl právní názor, podle kterého soud při rozhodování o nákladech řízení podle úspěchu ve věci ve smyslu ustanovení § 142 o.s.ř. přihlíží nejen k výši žalované určité peněžní částky, zpravidla dluhu bez příslušenství, nýbrž i k výši úroků z prodlení či poplatků z prodlení vyjádřených v petitu žaloby obecně (x procent úroků z prodlení od určitého datu do zaplacení) bez jejich připočtení k dlužné jistině.

„Pokud jde o náhradu nákladů řízení mezi účastníky podle poměru úspěchu ve věci ve vztahu mezi žalobkyní a prvním žalovaným, je úspěch každého z těchto účastníků zhruba stejný, když pokud jde o jistinu, je sice z větší části úspěšná žalobkyně, avšak je třeba přihlížet i k požadovanému příslušenství, které bylo-li by vypočteno ke dni rozhodování soudu, činilo by nezanedbatelnou částku zhruba rovnající se jistině, v příslušenství (úroku z prodlení) je zcela úspěšný první žalovaný. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků ve vztahu mezi žalobkyní a prvním žalovaným podle § 142 odst. 2 o.s.ř. nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ 1)

Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o soudních poplatcích: Základem procentního poplatku je cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení.

Podle § 3 odst. 3 vyhl.č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů: Při určení sazby podle odstavce 1 se nepřihlíží k příslušenství pohledávky nebo práva.

Podle § 14 odst. 3 vyhl.č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů: Je-li předmětem odvolacího řízení pouze rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, o lhůtě k plnění, o předběžné vykonatelnosti, o příslušenství pohledávky nebo rozhodnutí procesní povahy, činí sazba odměny 750 Kč.

Při rozhodování o nákladech řízení podle úspěchu ve smyslu ustanovení § 142 o.s.ř. soud nepřihlíží k výši obecně formulovaného příslušenství pohledávky či práva (např. x procent úroků z prodlení od určité doby do zaplacení), ale jen k výši žalované jistiny, případně  splatných úroků z prodlení či poplatků z prodlení, které jsou k dlužné jistině v petitu žaloby připočteny konkrétní částkou, tj.  pro přiznání nákladů řízení dle § 142 o.s.ř. nelze přihlížet k přisouzené či zamítnuté části obecně navržených úroků z prodlení či poplatků z prodlení bez konkrétního vyjádření jejich výše v navrženém petitu žaloby, není-li příslušenství od počátku samostatným předmětem soudního řízení.

Tento právní závěr (potvrzovaný způsobem výpočtu soudního poplatku, výší paušální náhrady za právní zastoupení dle vyhl.č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výší odměny za právní zastoupení v řízení o odvolání týkající se jen příslušenství) lze dovodit jednak z odvozenosti úroků z prodlení a poplatků z prodlení jako příslušenství pohledávky dle § 121 odst. 3 obč. zákoníku (spojení s pohledávkou), dále pak zpravidla z neurčitosti jejich výše termínem „do zaplacení“.

Nepřihlíží-li zákon o soudních poplatcích a vyhláška o paušálních náhradách za právní zastoupení advokátem v soudním řízení k výši příslušenství či práva, nejsou-li samostatným předmětem řízení, není na místě k nim přihlížet ani při rozhodování o nákladech řízení dle úspěchu ve věci ve smyslu ustanovení § 142 o.s.ř.

Jedině v případě, že úroky z prodlení či poplatky z prodlení jako příslušenství pohledávky jsou od počátku řízení samostatně předmětem řízení, soud ve smyslu § 142 o.s.ř. přihlíží k přisouzení či zamítnutí žalovaných úroků z prodlení či poplatků z prodlení.

Je-li žalována dlužná jistina určitou peněžní částkou společně s úroky z prodlení či poplatky z prodlení bez jejich připočtení k dlužné jistině, přičemž až v průběhu řízení se stane příslušenství pohledávky samostatným předmětem řízení (např. pro zaplacení jen dlužné jistiny či uznání nároku-jistiny žalovaným), soud i tak přihlíží jen k úspěchu ve věci, týkající se původně žalované částky vyjádřené v petitu žaloby konkrétní částkou.

V opačném případě by soudu nezbylo, aby v každém jednotlivém případě vypočítával i  konkrétní výši žalovaného příslušenství pohledávky či práva ke dni vyhlášení svého rozhodnutí a přihlížel k ní-jejímu přisouzení či zamítnutí-v rámci rozhodnutí o nákladech řízení ve smyslu ustanovení § 142 o.s.ř. Nelze přehlédnout, že výše úroků z prodlení je již podstatně nižší a lze předpokládat i snížení výše poplatků z prodlení.

Mám za to, že výše poplatku z prodlení stanovená vlád.nař. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je nyní (v důsledku podstatně nižší úrokové míry oproti roku 1994) v rozsahu přibližně 1,5 promile dlužné částky v rozporu s ústavní přiměřeností sankcí za porušení občansko právních povinností a příčí se dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 39 resp. 3 odst. 1 obč. zákoníku. Takto stanovená nepřiměřeně vysoká občansko právní sankce naopak často vyvolává celkovou platební neschopnost nájemce, který mohl být po určitou dobu z odůvodnitelných důvodů objektivně v platební neschopnosti (nemoc, úraz, nezaměstnanost, druhotná platební neschopnost, rozvodové řízení apod.), a paradoxně vyvolává další neplacení nájemného.

1) Rozsudek Okresního soudu pro Prahu-západ ze dne 19.4.2005 č.j. 7 C 2273/2004-42