Advokátní kancelář JUDr. Luboš Chalupa

Naše specializace:

Pozemkové právo včetně sporů o duplicitního vlastnictví
a vydržení, rozvodové právo včetně vypořádání společného
jmění manželů, bytové právo, dědické právo

Hledat v článcích

Vyberte kategorii:
Hledaný výraz:         

Nejnovější články


Nejčtenější články


Nakládání s majetkem ve výlučném vlastnictví manžela povinného

Bulletin advokacie 12/2008

V právní praxi dochází k nežádoucím situacím, kdy soudní exekutor – namísto prověření elementárních skutečností, zda majetek evidovaný v katastru nemovitostí jen na jméno manžela povinného může spadat do společného jmění manželů anebo nikoli -  bez dalšího doručí exekuční příkaz i manželovi povinného, ačkoli je již z poznámek na listu vlastnictví prokazatelné, že se jedná o majetek jen ve výlučném vlastnictví manžela povinného.

V nedávné době na stránkách Bulletinu advokacie a Právního rádce proběhla polemická diskuze mezi mnou a předním autorem z oblasti práv k nemovitostem Mgr. Ing. Petrem Baudyšem týkající se právních následků smlouvy o převodu vlastnictví uzavřené po nařízení exekuce, kterou následně vyřešila judikatura Nejvyššího soudu ČR. 1)

Exekutor je v rámci výkonu svých povinností i v rámci předcházení škodám ve smyslu ustanovení § 415 obč. zákoníku povinen ještě před doručením exekučního příkazu manželovi povinného pro domnělé společné jmění manželů z veřejně přístupných úředních registrů 4) s možností on-line placeného přístupu k aktuálním výpisům z listu vlastnictví i s poznámkami o způsobu a datu nabytí majetku předem hodnověrně zjistit, zda nemovitost evidovaná v katastru nemovitostí jen na jméno manžela povinného může spadat do společného jmění manželů anebo je to absolutně vyloučeno, např. pro nabytí darem či dědictvím ve prospěch manžela povinného.

Účastníkem exekučního řízení ve smyslu ustanovení § 36 odst. 2 ex. Řádu  není manžel povinného, pokud je exekucí neoprávněně postižena věc, právo či jiná majetková hodnota, která je již z veřejně přístupného úředního registru od počátku prokazatelně jen ve výlučném vlastnictví manžela povinného, který je nabyl dědictvím, darem, případně ještě před uzavřením manželství.

Z důvodu, že ustanovení § 36 odst. 2 ex. Řádu 2) výslovně a jednoznačně stanoví, že manžel povinného je účastníkem exekučního řízení, jen pokud jsou exekucí postiženy věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů, přičemž ustanovení § 44 odst. 7 i § 47 odst. 4 ex. Řádu 3) výslovně zakazují nakládání s majetkem toliko povinnému, není smlouva o převodu vlastnictví uzavřená manželem povinného až do dobrovolného splnění povinnosti před vlastním zpeněžněním absolutně neplatná pro zjevně nesprávné doručení exekučního příkazu i manželovi povinného, který je již z veřejně přístupného úředního registru (například katastru nemovitostí) prokazatelně výlučným vlastníkem exekucí neoprávněně postiženého majetku; tím není dotčena ochrana dobré víry i vlastnictví nabyvatele v případě již realizovaného zpeněžnění.

Smlouva o převodu vlastnického práva k majetku od počátku prokazatelně jen ve výlučném vlastnictví manžela povinného, jehož výlučné vlastnictví samo o sobě jednoznačně prokazuje veřejně přístupný úřední registr (například poznámka o nabývacím titulu manžela povinného ve formě dědického rozhodnutí,  darovací smlouvy ve výpisu z katastru nemovitostí), uzavřená manželem povinného po zjevně neoprávněném doručení exekučního příkazu i manželovi povinného do dobrovolného splnění vymáhané povinnosti povinným, tj. před zpeněžněním, není absolutně neplatná ve smyslu ustanovení § 44 odst. 7 ani § 47 odst. 4 exekučního řádu, neboť se na tyto osoby zákaz zcizení od počátku výslovně nevztahuje s tím, že manžel povinného po právu ani  nebyl  ve smyslu ustanovení § 36 odst. 2 ex. Řádu  účastníkem řízení.

V případě, že byl v exekuci vedené dle ustanovení § 251 a násl. O.s.ř. či zákona č. 120/2001 Sb. v rozporu se zákonem zpeněžněn majetek od počátku prokazatelně jen ve výlučným vlastnictví manžela povinného, je povinný manžel vydat manželovi povinného bezdůvodné obohacení ve výši obvyklé ceny neprávem postiženého majetku ke dni zpeněžnění, které se ve smyslu ustanovení § 114 obč. zákoníku za trvání manželství nepromlčuje. 5)

Naopak nevyplývá-li samo o sobě z poznámky zapsané v katastru nemovitostí, zda je majetek evidovaný ve veřejných úředních registrech jen na manžela povinného i ve skutečnosti v jeho výlučném vlastnictví – například nabytí kupní smlouvou uzavřenou za trvání manželství kterýmkoli z manželů jen na jméno jednoho z nich – je správné zařazení sporné věci (majetkové právo) do exekuce, což odůvodňuje ustanovení § 144 obč. zákoníku.6)

Exekutor, který v rozporu s ustanovením § 36 odst. 2 ex. Řádu a v rozporu se zápisem údajů z veřejně přístupných úředních registrů (například katastru nemovitostí) zjevně neoprávněně zařadí věc (majetkové právo) do exekuce od počátku prokazatelně jen ve výlučném vlastnictví manžela povinného, odpovídá manželovi povinného za škodu ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. ve spojení s ustanovením § 415 obč. zákoníku.
_____________________________________________
Poznámky.
1) usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.9.2007 sp.zn. 29 Odo 1070/2006
2) Ustanovení § 36 odst. 2 ex. řádu: Jsou-li exekucí postiženy věci, práva nebo   jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů, je účastníkem exekučního řízení, pokud jde o tyto věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, i manžel povinného.
3)  Ustanovení § 44 odst. 7 ex.řádu: Po doručení usnesení o nařízení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný. Věta první a druhá se nepoužije, je-li povinným stát.
Ustanovení § 47 odst. 4 ex. Řádu: Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný.
4) Podle stanoviska občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSSR č. 20/1974 Sb. rozh.: „Nepodanie návrhu na vylúčenie hnuteľných vecí, hotových peňazí a iných vecí, u ktorých nedochádza pri súdnom výkone rozhodnutia k predaju, z výkonu rozhodnutia podľa ustanovenia  § 267 odst. 1 O. s. p., nevylučuje možnosť žalovať veriteľa (oprávneného pri súdnom výkone rozhodnutia) na plnenie z neoprávneného majetkového prospechu.
5) Ustanovení § 500 odst. 1 obč. zákoníku: Jde-li o vady zjevné nebo o vady, které lze zjistit z příslušné evidence nemovitostí, nelze uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, ledaže zcizitel výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoliv vad.
6) Ustanovení § 144 obč. zákoníku: Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.