Advokátní kancelář JUDr. Luboš Chalupa

Naše specializace:

Pozemkové právo včetně sporů o duplicitního vlastnictví
a vydržení, rozvodové právo včetně vypořádání společného
jmění manželů, bytové právo, dědické právo

Hledat v článcích

Vyberte kategorii:
Hledaný výraz:         

Nejnovější články


Nejčtenější články


K rozsahu uspokojení nároků oddělených věřitelů

Právní rádce č. 1/2002

I. Úvodem

Novelizací zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání provedenou zákonem č. 105/2000 Sb. vyvstala v právní praxi velmi důležitá otázka, zda lze novelizované ustanovení § 28 odst.4 a § 32 odst.4 zákona č. 105/2000 Sb. aplikovat na nároky věřitelů, jejichž pohledávky byly do účinnosti zákona č. 105/2000 Sb. jako zjištěné zapsány do seznamu přezkoumaných pohledávek, či nikoli; rozhodující pro vyřešení této otázky je zvláště důležitá právní povaha „zjištění pohledávky“ dle ustanovení § 23 odst.1 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění předpisů pozdějších (dále jen „zákon“).

Vzhledem k rozsahu zajišťovacích práv na majetku úpadců má aplikace zákona č. 105/2000 Sb. zásadní ekonomický dopad na hospodaření peněžních ústavů i jiných věřitelů, kteří na základě tehdy platného právního stavu svoje pohledávky zajistili v důvěře v plné uspokojení svých nároků.

Zvláště u peněžních pohledávek věřitelů za právnickými osobami je hodnota zajišťovacího práva mnohdy stejně ekonomicky důležitá jako výše samotné zajištěné pohledávky, přičemž je zpravidla věcí každého ze smluvních věřitelů, jakým způsobem si předem zajistil dobytnost svojí pohledávky; to vše s odůvodněnými výjimkami z této zásady (např. náklady na udržování konkurzní podstaty, výživné, nároky zaměstnanců apod.).

V současné etapě vývoje demokratického právního státu již nehrozí otevřené, přímé a úplné vyvlastňování existujících nároků majetkové povahy bez náhrady, nýbrž skryté, nepřímé a částečné omezení existujících majetkových nároků prostřednictvím tzv. přechodných ustanovení novelizujících zákonů, aniž by zákonodárce současně stanovil přiměřenou náhradu za částečný zánik konstituovaných majetkových práv dosavadním majitelům.

Základní právní úprava a vybraná právní literatura

Ustanovení § 28 odst.4 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném do 30.4.2000
Jestliže výtěžek ze zpeněžení ostatního majetku patřícího do podstaty nepostačuje k úhradě odměny a výdajů správce a k úhradě nákladů spojených s udržováním a správou podstaty a odměnu a výdaje správce nelze v plném rozsahu uhradit ani ze zálohy na náklady konkursu (§ 5), lze odděleným věřitelům vydat nejvýše 70 % výtěžku ze zpeněžení na ně připadajícího podle odstavce 1. Zbývající část se vypořádá při rozvrhu (§ 32 odst. 1).

Ustanovení § 28 odst.4 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném od 1.5.2000
Oddělení věřitelé se podle tohoto ustanovení uspokojují do výše 70 % výtěžku zpeněžení na ně připadajícího. Neuspokojenou část pohledávky lze uspokojit v rozvrhu, a to ve třídě, do níž pohledávka podle své povahy patří.

Ustanovení § 32 odst.1 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném do 30.4.2000
V rozvrhu se uspokojí nejprve pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávky na oddělené uspokojení neuhrazené z důvodu uvedeného v § 28 odst. 4 a pracovní nároky (§ 31 odst.3). Nepostačuje-li výtěžek ze zpeněžení podstaty na úhradu všech těchto pohledávek, uspokojí se nejprve hotové výdaje a odměna správce nekryté zálohou na náklady konkursu, poté náklady spojené s udržováním a správou podstaty a konečně pohledávky na oddělené uspokojení; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně.

Ustanovení § 32 odst.1 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném od 1.5.2000
V rozvrhu se uspokojí nejdříve dosud nezaplacené pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3). Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení podstaty na úhradu všech těchto pohledávek, uspokojí se nejdříve hotové výdaje a odměna správce, potom náklady spojené s udržováním a správou podstaty, poté soudní poplatek za konkurs, poté pohledávky výživného ze zákona; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně.

Čl.II bod 1 zákona č. 105/2000 Sb.
Není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená před jeho účinností; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány. Účinky prohlášení konkursu stanovené tímto zákonem platí i pro konkursy prohlášené podle dosavadních předpisů ode dne účinnosti tohoto zákona.

„V situacích, na které přechodná ustanovení výslovně nepamatují, se prosadí obecné pravidlo vyjádřené v bodě 1, věta první. Tak lze uzavřít, že pro účely rozvrhu budou muset být i pohledávky přezkoumané a zjištěné před 1.5.2001 rozděleny (podle toho, kam dosud podle své povahy patřily) do tříd podle nové právní úpravy, incidenční spory o určení, že přihlášená pohledávka není pohledávkou druhé třídy, nýbrž pohledávkou třetí třídy, se ke dni 1.5.2000 staly bezpředmětnými.“ 1)

II. Výklad přechodných ustanovení zákona

Zákonnou povinností zákonodárce při přijímání zákona ve smyslu ustanovení § 1 odst.1 zákona č. 23/1991 Sb. je respektovat právně závazná pravidla pro tvorbu právních předpisů, jež musí být v plném souladu s Listinou základních práv a svobod a mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána.

Přechodná ustanovení zákona, která mají hmotně právní charakter nebo smíšený hmotně právní i procesně právní charakter, nelze vykládat v rozporu s právními normami vyšší právní síly tak, že v důsledku jejich aplikace dochází k zániku či podstatnému omezení již předtím existujících hmotně právních nároků bez poskytnutí přiměřené náhrady ve smyslu čl. 11 odst.4 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Protokolu č. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).

V legislativní praxi poměrně často dochází k tomu, že zákonodárce ve snaze „přeskočit“ dosavadní konstituovaný právní stav a navodit zcela nový právní stav obsažený v nové zákonné úpravě nestanoví zánik či omezení existujících hmotně právních nároků bez přiměřené náhrady výslovně, nýbrž tak, že novou právní úpravu včetně hmotně právní prostřednictvím neúplných či nejednoznačných přechodných ustanovení zákona „vztáhne“ i na již existující (konstituované) majetkové nároky.

V případě, že novelizací zákona (právního předpisu) jsou měněny již konstituované hmotně právní nároky fyzických či právnických osob, je ústavní povinností zákonodárce respektovat tyto existující nároky, neboť v opačném případě může dojít prostřednictvím neúplných či nejednoznačných přechodných ustanovení zákona k vyvlastnění nároků, případně částí, aniž by se dotčeným osobám dostalo adekvátní kompenzace.

Existující hmotně právní nárok věřitele mající účinky pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí (exekuční titul) nelze bez dalšího měnit jen na základě později účinných přechodných ustanovení zákona, zvláště pokud zánik existujícího nároku (jeho části) není výslovně stanoven a není-li zánik nároku (majetku) nijak kompenzován.

III. Seznam zjištěných pohledávek

Seznam přezkoumaných a zjištěných pohledávek, které úpadce výslovně nepopřel, vyhotovený ve smyslu ustanovení § 21 odst.3 zákona, má u dosud nevykonatelných pohledávek účinky pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí, tj. závaznost a vykonatelnost.

Nevykonatelné pohledávky zapsané do seznamu zjištěných pohledávek ve smyslu ustanovení § 21 odst.3 zákona se s účinky ke dni svého zjištění při přezkumném jednání stávají pohledávkami, které se na základě zvláštního zákona, v souboru pohledávek jiných věřitelů vůči témuž dlužníkovi, po skončení konkursu, co do neuspokojené části, vykonatelnými v občanském soudním řízení, pokud úpadce tyto pohledávky výslovně nepopřel.

Mám za to, že pro tutéž nevykonatelnou pohledávku, kterou úpadce výslovně nepopřel, zapsanou v seznamu zjištěných pohledávek ve smyslu ustanovení § 21 odst.3 zákona, nelze vést vůči témuž dlužníkovi nové nalézací soudní řízení, neboť seznam zjištěných pohledávek má u dosud nevykonatelných pohledávek rovněž účinky pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí (vykonatelnost a závaznost).

V. Právní účinky zjištění pohledávky při přezkumném jednání

Právní účinky zjištění pohledávky ve smyslu ustanovení § 23 odst.1 zákona se vztahují nejen na pravost, výši a pořadí, nýbrž i na zjištění rozsahu nároku věřitele na oddělené uspokojení.

Okamžikem, kdy se pohledávka pokládá za zjištěnou ve smyslu ustanovení § 23 odst. 1 zákona, vzniká věřiteli nárok na to, aby v souladu s tímto právním stavem, závazným jak pro věřitele, tak i samotný soud, byl proveden rozvrh ve smyslu ustanovení § 30 zákona a oddělenému věřiteli byl v přiznaném rozsahu vydán výtěžek ze zpeněžnění věci, na které ve prospěch odděleného věřitele vázne zajišťovací právo uvedené v ustanovení § 28 odst.1 zákona.

Z důvodu, že na rozdíl od prostých věřitelů, jejichž neuspokojená část pohledávky konkurzem nezaniká, zajišťovací práva oddělených věřitelů uvedená v ustanovení § 28 odst.1 zákona naopak zpeněžněním věci zanikají, je třeba u nároků oddělených věřitelů aplikovat ustanovení § 28 odst.4 zákona, které bylo účinné ke dni zjištění pohledávky odděleného věřitele ve smyslu ustanovení § 23 odst.1 zákona, tj. včetně rozsahu nároku na oddělené uspokojení z výtěžku věci.

Pohledávka (nárok) odděleného věřitele zapsaná do seznamu přihlášek ve smyslu ustanovení § 21 odst.3 zákona je s účinností ode dne zjištění pohledávky co do pravosti, výše a pořadí při přezkumném jednání pod právní ochranou čl. 1 Protokolu č. 1 Úmluvy.

Z důvodu, že článek 1 bod 1 Protokolu č.1 Úmluvy výslovně chrání právo pokojně užívat svůj majetek, nelze považovat výklad soudu o tom, že zajišťovací práva oddělených věřitelů uvedená v § 28 odst.5 zákona zjištěná dle § 23 odst.1 zákona do 30.4.2000 (účinnost zákona č. 105/2000 Sb.) a z toho vyplývající rozsah nároků oddělených věřitelů na vydání výtěžku zpeněžnění mohou částečně zaniknout bez náhrady jen na základě později účinného zákona. Opačný výklad soudu je v rozporu s čl. 1 Protokolu č.1 Úmluvy, tj. právní normou vyšší právní síly než je obecný zákon, kterým je zákon č. 105/2000 Sb.

VI. Právní povaha zjištění pohledávky

Zjištění pohledávky při přezkumném jednání dle ustanovení § 23 odst.1 zákona je třeba považovat za právní úkon ve smyslu čl. II bodu 1 zákona č. 105/2000 Sb., jehož účinky zůstávají zachovány.

Zjištění pohledávky ve smyslu ustanovení § 23 odst. 1 zákona je třeba považovat za právní úkon, neboť zahrnuje jak uznání pohledávky správcem, tak nepopření pohledávky žádným z ostatních konkurzních věřitelů, tj. jedná se o typické hmotně právní projevy vůle, které směřují ke vzniku určitých práv a povinností.

Zjištění pohledávky dle § 23 odst.1 zákona je svojí právní podstatou zvláštním vícestranným uznáním nároku (dluhu) věřitele s hmotně právními i procesně právními účinky, a to ze strany správce konkurzní podstaty formou výslovného projevu vůle, ze strany ostatních věřitelů mlčky projevené vůle, tj. nepopření přihlášené pohledávky.

Právní účinky zjištění pohledávky odděleného věřitele co do pravosti, výše a pořadí včetně rozsahu nároku na oddělené uspokojení zůstávají ve smyslu čl. II bodu 1 zákona č. 105/2000 Sb. zachovány (nárok na uspokojení odděleného věřitele dle § 28 odst.4 zákona, ve znění do účinnosti zákona č. 105/2000 Sb), pokud pohledávka odděleného věřitele byla při přezkumném jednání zjištěna ve smyslu ustanovení § 23 odst.1 zákona do 30.4.2000, tj. účinnosti zákona č. 105/2000 Sb.

Pro zařazení jednotlivých pohledávek do příslušných tříd dle § 32 odst.4 zákona je rozhodující doba, kdy byla pohledávka ve smyslu ustanovení § 23 odst.1 zákona zjištěna, tj. zda do účinnosti zákona č. 105/2000 Sb. anebo ode dne účinnosti zákona č. 105/2000 Sb., neboť právní účinky zjištění pohledávky jako právního úkonu zůstaly ve smyslu čl. II bodu 1 zákona č. 105/2000 Sb. zachovány (zařazení pohledávky do příslušné třídy dle § 32 odst.4 zákona).

Byla-li pohledávka odděleného věřitele zjištěna dle § 23 odst.1 zákona při přezkumném jednání do 30.4.2000, zůstávají účinky tohoto právního úkonu zachovány i pro rozvrh dle ustanovení § 32 odst.1 zákona, tj. rozvrh pro takto zjištěnou pohledávku odděleného věřitele se provede podle ustanovení § 32 odst.1 zákona, ve znění účinném do 30.4.2000, tj. do účinnosti zákona č. 105/2000 Sb.

Okamžik zjištění pohledávky dle ustanovení § 23 odst.1 zákona a právní povaha zjištění pohledávky jako právního úkonu jsou rozhodující pro zařazení pohledávky do jednotlivých tříd pohledávek dle § 32 odst.4 zákona. V případě, že pohledávka byla dle ustanovení § 23 odst.1 zákona zjištěna do 30.4.2000, je na místě aplikace ustanovení § 32 odst.4 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném do 30.4.2000.

1) JUDr. Zdeněk Krčmář, Zákon o konkurzu a vyrovnání, poznámkové vydání s judikaturou, IFEC PRAHA, 2000, str. 124