Advokátní kancelář JUDr. Luboš Chalupa

Naše specializace:

Pozemkové právo včetně sporů o duplicitního vlastnictví
a vydržení, rozvodové právo včetně vypořádání společného
jmění manželů, bytové právo, dědické právo

Hledat v článcích

Vyberte kategorii:
Hledaný výraz:         

Nejnovější články


Nejčtenější články


K právnímu zájmu na určení vlastnictví do vypořádání SJM

Právní zpravodaj 9/2005

V právní praxi se vyskytuje otázka, zda má rozvedený manžel či podílový spoluvlastník právní zájem na určení vlastnictví nemovitosti i v době, kdy probíhá soudní řízení o vypořádání SJM (BSM) či podílového spoluvlastnictví, zahrnující předmětnou nemovitost, a jaké je správné znění petitu s ohledem na zánik SJM (BSM).

Některé soudy nesprávně argumentují tím, že v průběhu řízení o vypořádání SJM (BSM) či podílového spoluvlastnictví nemá rozvedený manžel či podílový spoluvlastník naléhavý právní zájem na určení, neboť žaloba na plnění, vypořádání SJM či zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, má přednost před určovací žalobou.
S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR1) a Ústavního soudu ČR2) má právní zájem na žalobě o určení vlastnictví nemovitosti v zaniklém společném jmění (BSM) či podílovém spoluvlastnictví bývalý manžel či podílový spoluvlastník i v průběhu řízení o vypořádání společného jmění, pokud v rozporu s hmotným právem je v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník zapsán jen jeden ze spoluvlastníků, který přes písemnou výzvu neobstará změnu zápisu v katastru i ve prospěch druhého spoluvlastníka (např. tzv. souhlasným prohlášením), a to i s přihlédnutím k ustanovení § 11 zákona č. 265/1992 Sb., zákona o dani z nemovitosti, § 126 ObčZ, čl. 11 Listiny základních práv a svobod.
Probíhající soudní řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví či vypořádání zaniklého společného jmění (BSM), jehož výsledek ani délku (zpravidla mnohaleté) nelze předjímat, samo o sobě nemůže být důvodem vyloučení práva spoluvlastníka na zápis jeho pravého vlastnického práva do katastru nemovitostí, se kterým mnoho zákonů spojuje zásadní práva i povinnosti, pokud druhý ze spoluvlastníků v přiměřené době neumožní mimosoudní záznam vlastnického práva, např. souhlasným prohlášením ve formě notářského zápisu. Lze doporučit takovouto výzvu zahrnout do textu žaloby o určení vlastnictví, aby byla splněna podmínka, že věc nebylo možno vyřešit jinak.
Jelikož vlastnické právo je jedním ze základních práv, zaručených Ústavou a Listinou základních práv a svobod, nelze „oddalovat“ jeho oprávněný zápis (opravu) v katastru nemovitostí dle výsledku soudního řízení o vypořádání SJM či podílového spoluvlastnictví, které bývají jako jedny z nejnáročnějších soudních řízení zpravidla mnohaleté s tím, že nelze požadovat, aby spoluvlastník v mezidobí strpěl neoprávněný zápis v katastru nemovitostí, a to i s ohledem na placení daní, možnost převodu na další osobu ve formálním souladu se zápisem v katastru apod.
V souladu s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2001 č.j. 12 Co 277/2001-117 je po rozvodu manželství účastníků o určení vlastnického práva k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí v rozporu s hmotným právem jen na jednoho z rozvedených manželů, který odmítá sepsat tzv. souhlasné prohlášení, na místě žalobní petit „jsou v zaniklém společném jmění“, což plně vystihuje právní následek zániku manželství dle § 149 odst. 1 ObčZ, namísto obvyklejšího „jsou ve společném jmění“ s tím, že na základě takovéhoto znění rozsudku v katastru nemovitostí bude proveden záznam o tom, že nemovitosti jsou v „SJM“. Ostatně ve výše uvedené věci byla podána žaloba o určení vlastnictví ještě za dobu trvání manželství ve znění: „jsou ve společném jmění“, později po rozvodu manželství ve znění: „jsou v zaniklém společném jmění“ a po marném uplynutí 3 leté lhůty dle § 150 odst. 4 ObčZ nakonec ve znění „jsou v podílovém spoluvlastnictví“, což přes konečný úspěch, zjištění naléhavého právního zájmu, zabralo dobu 8 let.

_____________________________________

1) „Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví žalobce k nemovitosti není dán, je-li žalovaný sice v katastru nemovitosti zapsán jako vlastník této nemovitosti, ale vlastnictví žalobce nepopírá a je ochoten přistoupit k tzv. souhlasnému prohlášení.“ (rozsudek NS ČR ze dne 19. prosince 2002, C 1638, sp. zn. 30 Cdo 1865/2002, in. Soubor rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C. H. BECK, 2003)
2) „Návrh na úřední zjištění v tak závažné věci, jako je správný zápis v katastru nemovitostí, se nepochybně jeví jako dostatečný právní zájem.“
(nález Ústavního soudu ČR ze dne 20. 1. 1999 sp.zn. I. ÚS 363/8, in. Sbírka nálezů a usnesení ÚS ČR, svazek 13, nález č. 9)