Advokátní kancelář JUDr. Luboš Chalupa

Naše specializace:

Pozemkové právo včetně sporů o duplicitního vlastnictví
a vydržení, rozvodové právo včetně vypořádání společného
jmění manželů, bytové právo, dědické právo

Hledat v článcích

Vyberte kategorii:
Hledaný výraz:         

Nejnovější články


Nejčtenější články


K otázce znárodnění československého průmyslu

I. Úvodem

Nejvýznamnějšími ze znárodňovacích dekretů jsou dekret č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků a dekret č. 101/1945 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, které nabyly účinnosti dne 27. října 1945.

Převážná část průmyslu ČSR byla znárodněna dekretem č. 100/1945 Sb., zákonem č. 114/1948 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků, dekretem č. 101/1945 Sb. a zákonem č. 115/1948 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků tohoto oboru.

Důkazem legislativní libovůle zákonodárné moci po 25.2.1948, jakož i zcela výjimečným dokladem absolutní neúčinnosti (právní nemožnosti) zákonných ustanovení, na něž právní teorie nepamatovala, je článek II. zákona č. 114/1948 Sb., kterým byl novelizován dekret č. 100/1945 Sb. a článek II. zákona č. 115/1948 Sb., kterým byl novelizován dekret č. 101/1945 Sb.

II. Vybraná judikatura

„K výkladu jednotlivých pojmů při znárodnění:

  1. Správní řád č. 8/1928 Sb. platí i pro řízení o znárodnění podle odst.1 (§§ 1-6 dekretu č. 100/1945 Sb.).
  2. „Podnikem“ ve smyslu § 1 dekretu č. 100/1945 Sb. se rozumí organizovaná hospodářská jednotka (na rozdíl od závodu jako pouhé jednotky technické a pracovní).
  3. „Závodem“ ve smyslu § 4 odst.3 i.f. dekretu č. 100/1945 Sb. se rozumí takové provozní zařízení, které v rámci nerozlučného hospodářského celku tvoří po stránce technické a podle celkové organizace samostatný, od ostatního provozu odlišný celek a zabývá se výrobou jinou nežli výrobou znárodněného odvětví.
  4. Při zjišťování počtu zaměstnanců podniku, rozhodného podle § 1 dekretu č. 100/1945 Sb. pro jeho znárodnění, nelze přihlížet k zaměstnancům činným v podnicích a závodech znárodňovaných podle § 4 odst.3 cit. dekretu.“ 1)

„Je-li z pozemkové knihy patrno, že nemovitosti připsané podniku znárodněnému podle § 4 odst.2 dekretu č. 101/1945 Sb. jsou podle povahy určeny k provozu tohoto podniku, stačí k povolení vkladu vlastnického práva na tyto nemovitosti vyhláška ministra výživy o zřízení národního podniku.“ 2)

„Vyhláška o znárodnění podniku podle § 4 odst.4 dekretu č. 100/1945 Sb. a listina, kterou se z jeho majetkové podstaty zřizuje národní podnik, jsou dostatečným podkladem pro vklad vlastnického práva pro národní podnik na nemovitost připsanou podniku takto znárodněnému. Z přepisu § 17 cit. dekretu neplyne, že by u knihovní žádosti národních podniků o zápis přechodu vlastnických a jiných práv nebylo třeba náležitostí požadovaných § 94 knih.zák.; předpis ten předpokládá, že rozsah znárodnění byl již konkrétně vymezen.“ 3)

„Vyhláška ministerstva průmyslu podle § 12 dekretu č. 100/1945 Sb. nestačí, nejde-li o znárodnění podle § 4 odst.4 uvedeného dekretu, ke vkladu vlastnického práva pro národní podnik k nemovitosti knihovně připsané znárodněnému podniku. Knihovní žádost třeba doložit též veřejnou listinou prokazující, že znárodnění se vztahuje i na nemovitost, jíž se knihovní vklad týká.“ 4)

III. Znárodnění dle dekretů č. 100/1945 Sb. a č. 101/1945 Sb.

Proces znárodnění dle dekretu č. 100/1945 Sb. (obdobně dle dekretu č. 101/1945 Sb.) lze rozdělit na tyto základní etapy:

  1. znárodnění podniku dnem účinnosti dekretu nastalo ze zákona splněním objektivních a jednoznačně určitelných zákonných podmínek, o kterých při jeho provádění neměly vzniknout žádné pochybnosti. Konkrétně se jedná o podmínky:
    1. předmětu podnikatelské činnosti podniku (prokazoval předmět podnikání zapsaný v obchodním rejstříku, živnostenská oprávnění apod.) nebo
    2. velikosti podniku v závislosti na počtu zaměstnaců v rozhodném období dle stavů nositelů veřejného pojištění nebo dle objemu výroby.

    Jelikož dekrety určovaly jednoznačné a nepochybné zákonné podmínky pro znárodnění podniku, zákonodárce nepokládal za nutné v řízení dle § 1 odst.4 dekretu č. 100/1945 Sb. (§ 1 odst.4 dekretu č. 101/1945 Sb.) výslovně odkazovat na vlád.nař. 8/1928 Sb.

  2. vyhlášení (vyhláška) ministra průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod o tom, které podniky byly znárodněny s účinky doručení v Úředním listě či Úradnom vestniku. Princip znárodnění jen samotného podniku se zákonným výjimkami (např. ložisek surovin, movitostí a práv sloužících trvale provozu podniku, kterého se znárodnění týká dle § 4 odst.2 dekretu č. 100/1945 Sb.) .
  3. výměr ministra průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod, o vynětí jednotlivých majetkových kusů, majetkových souborů nebo práv, pokud jich není nezbytně třeba k provozu znárodněného podniku, nejde-li o podniky uvedené v § 4 odst.4 dekretu č. 100/1945 Sb. Princip znárodnění podniku jen v rozsahu nezbytně nutném k jeho provozu se zákonnými výjimkami.
  4. zřízení národního podniku ministrem průmyslu v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též v dohodě s pověřenci pro průmysl a obchod a pro finance.
  5. vplynutí národního podniku do majetkové podstaty znárodněného podniku dnem jeho převzetí národním podnikem.
  6. zápis přechodu vlastnických a jiných práv znárodněného podniku na národní podnik samotným národním podnikem s odkazem na dekret dle § 17 odst.1 dekretu č. 100/1945 Sb. (mimoknihovní nabytí vlastnictví ze zákona).
  7. výměr o náhradě za znárodnění a způsobu placení vydaný ministrem průmyslu v dohodě s ministrem financí, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod a pro finance
  8. poskytnutí (vyplacení) náhrady za znárodnění ve lhůtě 6 měsíců od doručení výměru o náhradě vlastníkovi (zakladateli) podniku, případně jeho dědicům a tím i završení procesu znárodnění.

Zákonodárce jako formu rozhodnutí příslušného ministra o znárodnění konkrétního podniku dle § 1 odst.4 dekretu č. 100/1945 Sb. (§ 1 odst.4 dekretu č. 101/1945 Sb.) vědomě zvolil termín „vyhlásí“, čímž chtěl zdůraznit, že přechod vlastnictví podniku na čs.stát nastává ze zákona (dekretu) splněním objektivně určitelných zákonných podmínek uvedených v § 1 odst.1 dekretu č. 100/1945 Sb. (§ 1 odst.1 dekretu č. 101/1945 Sb.) a nikoli až rozhodnutím příslušného ministra.

Dekret č. 100/1945 Sb. ( č. 101/1945 Sb.) nepodmiňoval provedení znárodnění vydáním výměru o rozsahu znárodnění příslušným ministrem, jak to bylo později stanoveno zákonem č. 114/1948 Sb. ( č. 115/1948 Sb.), neboť s výslovnými zákonnými výjimkami byl znárodněn jen samotný podnik a nikoli věci a práva jiných osob.

Dekretem č. 100/1945 Sb. (č. 101/1945 Sb.) byl v celém rozsahu znárodněn jen podnik náležející komanditní společnosti na akcie, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo těžařstvu, které jsou kapitálově zvlášť silné, nebo u kterých jsou kapitálové účasti na nich rozptýleny na značný počet účastníků, nebo jejichž podnik zahrnuje poměrně širokou oblast, jakož i podniky koncernové, u kterých jim náleží více než polovina kapitálu nebo na kterých mají rozhodující vliv. (§§ 4 odst.4 dekretu č. 100/1945 Sb., č. 101/1945 Sb.).

Ustanovení § 4 odst.5 dekretu č. 100/1945 Sb. (§ 4 odst.5 dekretu č. 101/1945 Sb.) ukládalo ministru průmyslu (výživy), na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod (výživy), vyjmout ex offo ze znárodnění jednotlivé majetkové kusy, majetkové soubory nebo práva, pokud jich nebylo nezbytně třeba k provozu znárodněného podniku, a ponechat je dosavadnímu vlastníkovi, s výjimkou § 4 odst.4 cit. dekretů.

V případě, že věci znárodněné ustanovením § 1 odst.1 dekretu č. 100/1945 Sb. a ustanovením § 1 odst.1 dekretu č. 101/1945 Sb., s výjimkou podniků uvedených v § 4 odst.4 cit. dekretů, jsou dosud ve vlastnictví čs.státu, mohou se původní vlastníci či jejich dědici v souladu ustanovením § 4 odst.5 dekretu č . 100/1945 Sb. (§ 4 odst.5 dekretu č. 101/1945 Sb.) domáhat vydání rozhodnutí o vyjmutí jednotlivých věcí ze znárodnění.

Pokud příslušný ministr nevydal výměr o vynětí nikoli nezbytných věcí či práv ze znárodnění, např. rodinné domky, zemědělská půda u továren, jedná se o znárodnění vykonané v rozporu s tehdy platnými předpisy ve smyslu ustanovení § 6 odst.1 písm.k) zákona č. 87/1991 Sb. a § 6 odst.1 písm.o) zákona č. 229/1991 Sb.

V případě, že příslušný ministr v rozporu s ustanovením § 4 odst.5 dekretu č. 100/1945 Sb. (§ 4 odst.5 dekretu č. 101/1945 Sb.) nevyjmul ze znárodnění nikoli nezbytné věci či práva, zůstalo vlastnictví čs.státu k těmto znárodněným věcem a právům zachováno.

Dekret č. 100/1945 Sb. (č. 101/1945 Sb.), s výjimkou např. ložisek a nalezišť surovin a movitostí a práv sloužících trvale provozu podniku, se nijak nedotýkal vlastnických práv jiných osob než samotných podniků. Z tohoto důvodu ke vkladu vlastnického práva k nemovitostem ve vlastnictví znárodněného podniku do pozemkové knihy ve prospěch čs.státu (národního podniku) nebylo nutné vydání výměru o rozsahu znárodnění vydaného příslušným ministrem. Zákonodárce v úmyslu nenarušení provozu znárodněného podniku naopak přijal princip negativního omezení rozsahu znárodnění výměrem příslušného ministra o vynětí nikoli nezbytných věcí a práv ze znárodnění dle §§ 4 odst.5 dekretu č. 100/1945 Sb. a č. 101/1945 Sb.

V případě, že vlastnictví nemovitostí bylo v pozemkové knize ke dni 27. října 1945 připsáno na jméno znárodněného podniku, bylo vlastnictví ve prospěch čs.státu zapsáno na základě návrhu národního podniku. Tento závěr vyplývá ze samotného znění ustanovení § 17 odst.1 dekretu č. 100/1945 Sb. (§ 14 odst.1 dekretu č. 101/1945 Sb.). Knihovní žádost ve prospěch čs.státu (národního podniku) nebylo třeba doložit veřejnou listinou prokazující, že znárodnění se vztahuje i na nemovitost, jíž se knihovní vklad týká z důvodu, že dekret č. 1001945 Sb. (č. 101/1945 Sb.) samostatně upravuje zvláštní způsob zápisu mimoknihovního přechodu vlastnického práva a vplynutí národního podniku do majetkového podstaty znárodněného podniku do pozemkové knihy.

V případě, že vlastnictví nemovitostí bylo v pozemkové knize ke dni 27. října 1945 zapsáno na jinou osobu než znárodněný podnik, nemohlo být s výjimkou např. ustanovení §§ 4 odst.2, posl. věta, dekretu č. 100/1945 Sb. a č. 101/1945 Sb. pravé vlastnictví těchto osob cit. dekrety dotčeno.

Pokud byl dekrety č. 100/1945 Sb. a č. 101/1945 Sb. znárodňován majetek jiných osob než znárodněných podniků, bylo nezbytné doložit žádost ke vkladu vlastnického práva dle § 17 odst.1 dekretu č. 100/1945 (§ 14 odst.1 dekretu č. 101/1945 Sb.) též veřejnou listinou prokazující, že se znárodnění vztahuje i na nemovitosti ve vlastnictví jiných osob. Tímto způsobem byly chráněny oprávněné zájmy třetích osob, dotčených znárodněním, neboť jinak by byly zcela vyloučeny z jakékoli právní ochrany jejich vlastnického práva (neúčast v řízení o znárodnění dle §§ 1 odst.4 dekretu č. 100/1945 Sb., č. 101/1945 Sb.).

IV. Vztah zákonů č. 114/1948 Sb. a č. 115/1948 Sb. k dekretům č. 100/1945 Sb. a č. 101/1945 Sb.

Podle článku IV. § 2 odst.1 zákona č. 114/1948 Sb. měly ustanovení čl. II., č.1 až č. 12, č. 14 až č. 30, č. 33 až č. 37, č. 40 (zčásti), č. 44, č. 48, č. 49 (zčásti), č. 50 a č. 51 nabýt účinnosti dne 27. října 1945. Samotný článek IV. zákona č. 114/1948 Sb. nabyl účinnosti dne 2.6.1948.

Článek II. zákona č. 114/1948 Sb., body č.1 až č. 12, se týkají především utanovení § 1 a § 2 dekretu č. 100/1945 Sb. o zákonných podmínkách znárodnění některých podniků a výpočtu rozhodného počtu pracovníků pro znárodnění. Článek II. zákona č. 114/1948 Sb., body č. 14 až č. 30, se týkají především rozsahu znárodnění, řízení o znárodnění, vstoupení národního podniku do majetkové podstaty znárodněného podniku, náhrady za znárodnění.

Článek IV. § 2 odst.1 zákona č. 114/1948 Sb., stanovící zpětnou účinnost novelizovaných ustanovení dekretu č. 100/1945 Sb., je příkladem zjevné legislativní libovůle zákonodárce po 25.2.1948, která způsobuje absolutní neúčinnost (právní nemožnost) „novelizujících “ ustanovení zákona z důvodu zpětné účinnosti čl. II. zákona č. 114/1948 Sb. k datu účinnosti dekretu č. 100/1945 Sb., tj. k 27. říjnu 1945.

Ustanovení právního předpisu novelizující tatáž ustanovení právního předpisu téže právní síly s účinností ke dni vydání samotného novelizovaného právního předpisu jsou absolutně neúčinná (právně nemožná), neboť k témuž okamžiku nemohou být účinná tatáž ustanovení právní normy téže právní síly, která mají rozdílný obsah. V takovém případě i nadále platí dotčená ustanovení novelizované právní normy, neboť platí zásada, že „Ke stejnému okamžiku nemohou být účinná tatáž ustanovení právní normy též právní síly, které mají různý obsah., tj. novelizovaný a novelizující“

Zpětná účinnost je absolutně vyloučena, tj. i pravá zpětná účinnost, pokud novelizující právní předpis má výslovně nabýt účinnosti ke dni nabytí účinnosti novelizovaného právního předpisu téže právní síly. Ustanovení právní předpisu o nabytí účinnosti nových právních norem tvoří spolu s vlastními novelizujícími normami nedílný celek, tj. nelze je bez dalšího oddělit.

Článkem II. zákona č. 114/1948 Sb. není dotčeno znárodnění podniků vykonaného do účinnosti zákona č. 114/1948 Sb. dle dekretu č. 100/1945 Sb. i z toho důvodu, že vyhláškou příslušného ministra o znárodnění uveřejněnou v Úředním listě (Úradnom vestniku) bylo vykonatelným správním rozhodnutím znárodnění podniku určeno i co do rozsahu a nelze jej bez dalšího měnit.

Tzv. zpětná účinnost čl. II. zákona č. 114/1948 Sb. a čl. II. zákona č. 115/1948 Sb. ke dni účinnosti dekretů č. 100/1945 Sb. a č. 101/1945 Sb., vyvolává nesmyslnou (právně nemožnou) situaci, kdy cit. dekrety pro řízení o vyhlášení znárodnění předpokládají řízení dle vlád.nař. 8/1928 Sb. , přičemž novelizované ustanovení §§ 4 odst.7 dekretu č. 100/1945 Sb. a č. 101/1945 Sb. naopak použití vlád.nař. 8/1928 Sb. výslovně vylučují !!!

Článkem II. body č. 1 až č.7 zákona č.114/1948 Sb., kterými se měnily a doplňovaly zákonné podmínky pro znárodnění ke dni 27. října 1945, tak nebyly žádné podniky znárodněny. Výměr příslušného ministra o rozsahu znárodnění vydaný dle čl. II. zákona č. 114/1948 Sb. a čl. II. zákona č. 115/1948 Sb. je nicotný, pokud vyhláška příslušného ministra o znárodnění byla uveřejněna v Úředním listě (Úradnom vestniku) do 1.6.1948. Rozsah znárodnění je v takovém případě určen jen ustanovením §§ 4 dekretu č. 100/1945 Sb. a č. 101/1945 Sb.

Znárodnění dle čl. I. zákona č. 114/1948 Sb. zpětně k 1. lednu 1948 je třeba považovat za účinné, byť bylo provedeno způsobem odporujícím všeobecně uznávaným právním zásadám o zásadní nepřípustnosti pravé zpětné účinnosti zákona. Účel zpětné působnosti čl. I zákona č. 114/1948 Sb. byl převážně ekonomicko účetní povahy (počátek kalendářního roku) a nikoli odejmutní vlastnictví zpětně, jak by se mohlo na první pohled jevit.

rozsudek Nejvyššího správního soudu ČSR ze dne 23.10.1947 (Boh.A 1729/47)

rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 21.5.1948 č.j. R. II 85/48, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí 1948, XXIX, 195

rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 12.3.1948 č.j. R I 736/47, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí 1948, XXIX, 105

rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 21.11.1947 č.j. R II 220/47, uveřejněný ve Sbírce soudncíh rozhodnutí 1947, XXVIII, 410

JUDr. Luboš Chalupa