Advokátní kancelář JUDr. Luboš Chalupa

Naše specializace:

Pozemkové právo včetně sporů o duplicitního vlastnictví
a vydržení, rozvodové právo včetně vypořádání společného
jmění manželů, bytové právo, dědické právo

Hledat v článcích

Vyberte kategorii:
Hledaný výraz:         

Nejnovější články


Nejčtenější články


K otázce vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy ve smyslu § 457 ObčZ, jejímž předmětem byla nemovitost

I. Úvodem

V právní praxi není dosud přesvědčivě vyřešena otázka, jaké právní následky nastávají v případě vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy, jejímž předmětem byla nemovitost, a jakým způsobem se domáhat vrácení plnění z takovýchto smluv.

Změnou právní úpravy při převodu nemovitostí od 1. 1. 1993 zřízením katastru nemovitostí přibyla k nevyřešené otázce způsobu uplatnění nároku ještě otázka formy zápisu vlastnictví do katastru nemovitostí.

Význam této otázky zvyšuje i narůstající nejistota účastníků právních vztahů, převádějícího a nabyvatele, když jsou více než časté případy úmyslného porušování nebo obcházení právních povinností s úmyslem vlastního, těžko vymahatelného obohacení na úkor jiných.

II. Základní právní úprava

  1. Občanský zákoník (ObčZ) § 457 ObčZ:
    • Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal;
    • § 458 odst. 1 ObčZ: Musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada;
    • § 36 odst. 1 ObčZ: Vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splnění podmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží;
    • § 560, věta prvá ObčZ: Mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se domáhat splnění závazku jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve, anebo je připraven jej splnit;
    • § 133 ObčZ: Převádí-li se movitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví převzetím věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak (odstavec 1). Převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak (odstavec 2). Převádí-li se na základě smlouvy nemovitá věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, nabývá se vlastnictví okamžikem účinnosti této smlouvy (odstavec 3).
  2. Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění předpisů pozdějších (ZápPrNe)
    • § 1 ZápPrNe: K nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí České republiky se zapisuje vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva (odstavec 1). Do katastru se zapisují i další práva, pokud tak stanoví zvláštní zákon (odstavec 2);
    • § 2 ZápPrNe: Práva uvedená v § 1 odst.1 se zapisují do katastru nemovitostí zápisem vkladu práva nebo výmazu vkladu práva, pokud tento zákon nestanoví jinak (odstavec 1). Práva uvedená v § 1 odst. 1 vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak (odstavec 2);
    • § 7 odst. 1 ZápPrNe: Práva uvedená v § 1 odst. 1, která vznikla, změnila se nebo zanikla ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora na veřejné dražbě, vydržením, přírůstkem a zpracováním, se zapisují záznamem údajů na základě listin vyhotovených státními orgány a jiných listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy, do katastru. Práva, která se do katastru zapisují podle § 1 odst. 2 na základě zvláštního zákona, se zapisují způsobem obdobným záznamu;
    • § 14 ZápPrNe: Za vklad se považuje zápis do katastrálních operátů (odstavec 1). Záznamy jsou úkony katastrálního úřadu, které nemají vliv na vznik, změnu nebo zánik práva (odstavec 2).
    • § 9 odst.1 ZápPrNe: Poznámku zapíše katastrální úřad na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána, na základě podaného žalobního návrhu, kterým se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí, týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden záznam do katastru podle § 7.
  3. Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. a zákon č. 344/1992 Sb., katastrální zákon (KatZPrVyh)
    • § 33 KatZPrVyh: Předmětem vkladu jsou práva zapisovaná do katastru na základě smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti, o zástavním právu k nemovitostem, 0 oprávnění, které odpovídá věcnému břemenu, o předkupním právu k nemovitostem s věcnými účinky, o převodu bytu anebo nebytového prostoru, včetně rozestavěného, dohody o vydání věci uzavřené podle zvláštního předpisu, prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem o vložení nemovitosti do základního jmění obchodní společnosti, dohody o vypořádání BSM, je-li předmětem vypořádání nemovitost, dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, smlouvy o výstavbě, jejíž součástí je převod spoluvlastnictví k pozemkům (odstavec 1). Předmětem vkladu jsou dále prohlášení vlastníka budovy, smlouvy o výstavbě, jejich změny a doplňky (odstavec 2);
    • § 36 KatZPrVyh.: Záznamem se zapisují práva k nemovitostem na základě rozhodnutí státního orgánu týkajícího se vzniku, změny nebo zániku právních vztahů k nemovitostem, potvrzení o prodeji nemovitosti veřejnou dražbou, osvědčení ve formě notářského zápisu nebo na základě soudního smíru (odstavec 1). Záznamem se zapisují též práva k nemovitostem, která vznikla, změnila se nebo zanikla ze zákona. Pokud ustanovení zákona neobsahuje jednoznačnou identifikaci dotčených vlastníků a údaje o nemovitostech podle zvláštního předpisu, provede katastrální úřad záznam na návrh nabyvatele práv obsahující uvedené údaje (odstavec 2).
  4. Občanský soudní řád (OSŘ)
    • § 262 OSŘ: Jestliže je to, co ukládá rozhodnutí povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného, lze nařídit výkon rozhodnutí, jen prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě její splnění alespoň zajistil (odstavec 1).V případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti rozhodnutí připojit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem, z níž je patrno, že se splnila podmínka nebo že oprávněný splnil, popřípadě alespoň zajistil splnění své vzájemné povinnosti (odstavec 2).

III. Judikatura

  1. Podle rozsudku NS ČSR uveřejněného ve Sborníku IV Nejvyššího soudu ČSSR, SEVT Praha 1986, str. 640-641, ze znění ust. § 457 ObčZ vyplývá, že jde o závazky vzájemné (synalagmatické), tedy závazky vzájemně podmíněné a na sebe vzájemně vázané, při nichž se plnění může domáhat jen ten, kdo již sám dluh splnil anebo je ochoten a schopen jej splnit (§ 76 ObčZ, nyní § 560, věta prvá ObčZ). Nárok žalobce na vrácení plnění kupní ceny je proto ze zákona nárokem podmíněným jeho vzájemným závazkem vrátit žalovanému to, čeho se mu za kupní cenu, jejíhož vrácení se domáhá, od žalovaného dostalo. Jinak by byl i nadále bezdůvodně obohacen, takže by trval stav odporující stavu dovolenému ustanovením § 457 ObčZ. Tato vzájemná vázanost musí dojít výrazu i ve výroku rozsudku, aby i v případě jeho výkonu vzájemná povinnost oprávněného mohla být respektována (§ 262 odst. 1 OSŘ).
  2. Podle zprávy NS SSR uveřejněné pod č. 1/1979 Sb. rozh. jsou v případě koupě rodinného domku vzájemně podmíněnými plněními z neplatné nebo zrušené smlouvy ze strany prodávajícího převod vlastnictví a ze strany kupujícího zaplacení kupní ceny. Převod vlastnictví zahrnuje v sobě vždy i odevzdání nemovitosti do užívání a při převodu vlastnictví rodinného domku jsou převod vlastnictví a vyklizení bytu dvě rozdílná a nezávislá plnění. Zaplacení kupní ceny je protiváhou vlastnictví k prodávanému předmětu. Když je tedy smlouva neplatná, takže k převodu vlastnictví nedošlo, kupující však zaplatil kupní cenu, je třeba kupní cenu vrátit, přičemž tato restituce je z druhé strany vyvážená tím, že vlastnictví k převáděnému předmětu nepřešlo na kupujícího, ale zůstalo prodávajícímu. V případě, kdy je předmětem prodeje movitá věc, je třeba vázat vrácení kupní ceny pod podmínkou současného vrácení předmětu koupě.
  3. Dle rozsudku NS ČSR ze dne 21. 3. 1975, sp. zn. 2 Cz 3/75; Sborník Nejvyššího soudu ČSSR, SEVT, Praha 1986, str. 705-707, pokud by v případě vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy,jejímž předmětem byla nemovitost, nepřicházel do úvahy výrok o vyklizení, nebylo by jej možné nahradit výrokem o vydání nemovitosti, neboť by šlo o výrok neurčitý a dle OSŘ nevykonatelný.V takovém případě by nebyl na místě ani výrok ukládající žalovaným dát souhlas, aby v evidenci nemovitosti byl vyznačen zpětný přechod vlastnických práv, neboť vyznačení v evidenci nemovitostí není rozhodující pro vznik, zánik, případně přechod vlastnických práv k nemovitostem a nebyl by tedy takovým výrokem závazně určen vlastnický vztah k nemovitosti. Cestou je v tomto případě určovací žaloba vlastnického práva k nemovitosti, s níž může být spojen vzájemný návrh žalovaného na vrácení kupní ceny.

IV. Vybraná právní literatura

Právní literatura shora uvedený závěr uveřejněný v č. 1/1979 Sb. rozh. o vázanosti vlastnictví na jedné straně a kupní ceny na straně druhé v případě vrácení plnění z neplatné nebo zrušené kupní smlouvy, jejímž předmětem byla nemovitost, nepřijala bez výhrad.

  1. Zásadní pochybnost o vzájemné podmíněnosti vrácení vlastnictví a kupní ceny vyjádřil např. JUDr. Josef Vaněk v příručce „Neoprávněný majetkový prospěch“, Panorama Praha 1987, str. 99 an.Tento autor uvádí, že:
    • vrácení nemovitosti v žádném případě nezahrnuje její vyklizení;
    • podmíněnost vrácení vlastnictví vrácením kupní ceny vzbuzuje pochybnosti, a to již proto, že ne zcela důvodně rozlišuje mezi vrácením věcí movitých a vrácením věcí nemovitých, když důsledky neplatnosti nebo r.rušení jsou, pokud jde o vlastnictví, v obou případech stejné.Ani movité věci nepřejdou na základě neplatné nebo zrušené smlouvy předáním do vlastnictví kupujícího; zůstávají ve vlastnictví prodávajícího.
      Autor dochází k závěru, že jestliže se kupující stal uživatelem nemovitosti jen na základě domnělého vlastnictví „založeného“ neplatnou nebo zrušenou smlouvou, a nikoli proto, že například měl k bytu nebo domku již před koupí právo osobního užívání bytu, pak obsahem poskytnutého a přijatého plnění bylo též právo nemovitou věc užívat. O úplné restituci pak nelze hovořit, jestliže kupující nemovitost dále užívá, neboť nevrátil vše, co podle neplatné nebo zrušené smlouvy dostal. Pro vrácení nemovitosti ve smyslu § 457 ObčZ v uvedených případech nestačí, že nepřešlo vlastnictví, ale povinnost vrátit vše zahrnuje i vrácení jejího užívání. Hmotněprávnímu pojmu vrátit odpovídá v souvislosti s nemovitostí u soudu pojem vyklidit, neboť vykonatelné soudní rozhodnutí, které stanoví povinnost vyklidit nemovitost, může být vykonáno v řízení podle části páté OSŘ.
  2. Komentář Zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, autorů Barešová/Baudyš, str.157, C. H. Beck 1996, uvádí, že při realizaci § 457 ObčZ jsou v právní veřejnosti tyto dva odlišné názory:
    1. pokud dojde k zániku nabývacího titulu k nemovitosti, vlastník zapsaný v katastru nemovitostí vlastníkem není a nemůže tedy vlastnické právo k nemovitosti oprávněnému vydat, protože oprávněný již vlastníkem nemovitosti dávno je. Katastrální úřad by měl podle těchto názorů zapsat vlastnické právo ve prospěch oprávněného záznamem, a to na základě souhlasného prohlášení formou notářského zápisu nebo soudního smíru, nebo rozsudku o určení vlastnictví nebo jiné listiny, jež potvrzuje nebo osvědčuje právní vztahy k nemovitosti;
      Autoři proti tomuto názoru namítají nerovnost vztahu mezi osobou, která má u sebe peníze a jež by ztratila jejich vlastnictví až jejich vydáním, a tím, kdo by ztratil vlastnictví k nemovitosti již zánikem smlouvy.
    2. Zánikem nabývacího titulu zanikají pouze obligační účinky smlouvy, nikoli věcněprávní účinky zápisu v katastru. Zánikem smlouvy vlastnické právo nabyvatele ze zaniklé smlouvy trvá, má však povinnost podle § 457 ObčZ nemovitost vrátit. K vrácení by mělo dojít neupravenou dohodou o vrácení nemovitosti, případně dohodou o narovnání.
      Autoři se zásadně ztotožňují s druhým názorem, neboť dle nich vklad do katastru nemovitostí je obdobou předání a převzetí u věcí movitých s tím, že zápis vkladem je také pro nabyvatele bezpečnější.

V. Právní závěry

Z výše uvedené judikatury a právní literatury vyplývá, že uvedená problematika zasluhuje širší odbornou polemiku a následně sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu České republiky, případně Ústavního soudu.

Již z právní literatury a judikatury uveřejněné do změny právních předpisů při převodech nemovitostí, tj. do 31. 12. 1992, vyplývá, že právní praxe byla zásadně jednotná v tom, jaké právní následky vznikají v případě vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy bez ohledu na to, zda jejím předmětem byla movitá nebo nemovitá věc.

Mám za to, že dosavadní nevyhovující soudní praxe vyplývá zejména z nenalezení odpovídajícího žalobního návrhu, který by v sobě zahrnoval zásadně relevantní stanovisko, že vzájemně podmíněnými plněními při úplatné smlouvě, jejímž předmětem je nemovitost, je na straně převodce vlastnictví a na straně nabyvatele kupní cena, přičemž užívání nemovitostí je podstatným a pravidelným plněním vyplývající z převodu vlastnictví.

Při řešení právní problematiky vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy je třeba uvést, že daný případ je nutno vždy individualizovat, neboť nelze obecně přijmout názor, že převod vlastnictví nemovitostí vždy zahrnuje i neomezené užívací právo nabyvatele k předmětu převodu. Dosud judikované případy spíše odpovídaly době, kdy se právní vztahy k nemovitostem týkaly zejména rodinných domků, rekreačních chat a jen výjimečně činžovních domů, výrobních objektů, kde je přijaté plnění různorodější,a kde jsou často dotčeny i právní vztahy třetích osob.

Zákonodárce tím, že v ust. § 457 ObčZ a § 458 ObčZ stanoví, že účastník je povinen vrátit (vydat) druhému vše,co podle smlouvy dostal (obdržel), dává jednoznačně najevo, že přijaté plnění nemusí být jen plnění výslovně uvedené v neplatné nebo zrušené smlouvě, ale může se jednat i o přijaté plnění vyplývající ze zákona nebo dokonce z faktického stavu (např. část sjednané kupní ceny neuvedená v kupní smlouvě).

Je pravdivý právní závěr obsažený v č.1/1979 Sb. rozh., že při uzavření úplatné smlouvy jsou vzájemně rovnocennými plněními účastníků převod vlastnictví na straně převádějícího a kupní cena na straně nabyvatele.

Je nepochybné, že užívání věci nebo její části nabyvatelem na základě neplatné nebo zrušené kupní smlouvy je přijatým plněním ve smyslu ust. § 457 ObčZ, které je nabyvatel povinen vrátit.

Je rovněž běžné, že nabyvatel převezme při převodu vlastnictví od převádějícího i jiné plnění než je jen vlastnictví nemovitosti nebo její užívání, jako např. movité věci, různé doklady, listiny apod.

Z výše uvedeného vyplývají tyto právní závěry:

  1. vlastnictví k nemovitosti převáděné na základě neplatné nebo zrušené smlouvy na nabyvatele nikdy nepřešlo nebo tento převod vlastnictví byl od samého počátku ze zákona zrušen;
  2. vlastnictví převádějícího k nemovitosti převáděné na základě neplatné nebo zrušené smlouvy se v katastru nemovitostí obnovuje od samého počátku;
  3. zápis vlastnického práva převádějícího k převáděným nemovitostem na základě neplatné nebo zrušené smlouvy v katastru nemovitostí se provádí záznamem ve prospěch převádějícího a je současně podmíněn vrácením všeho, co podle neplatné nebo zrušené smlouvy převádějící přijal a nevrátil;
  4. zápis záznamu vlastnického práva v katastru nemovitostí k nemovitosti převáděné na základě neplatné nebo zrušené smlouvy se provádí jen na základě prohlášení (dohody) účastníků formou notářského zápisu či vykonatelného soudního rozhodnutí;
  5. plněním přijatým nabyvatelem z neplatné nebo zrušené smlouvy, jejímž předmětem byla nemovitost, je i provedený zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí, které je nabyvatel ve smyslu ust. § 457 ObčZ povinen podmíněně vrátit (obstarat jeho výmaz);
  6. právo nabyvatele na vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy, jejímž předmětem byla nemovitost, je chráněno tím, že zápis vlastnického práva záznamem v katastru nemovitostí je ze zákona podmíněn současným sepisem prohlášení (dohody) účastníků formou notářského zápisu nebo vykonatelným soudním rozhodnutím, kterým zásadně předchází vrácení plnění převzatého a nevráceného na základě neplatné nebo zrušené smlouvy;
  7. užití výrazů vrátit či vydat v ust. § 457, § 458 ObčZ, plně vystihuje právní následky při vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy bez ohledu na to, zda předmětem smlouvy byla věc movitá či nemovitá a toto jazykové vyjádření slouží katastrálnímu úřadu k zápisu vlastnického práva převádějícího do katastru nemovitostí záznamem;
  8. před podáním žaloby je třeba vždy individuálně posoudit, jaké plnění bylo na základě neplatné či zrušené smlouvy druhým účastníkem skutečně přijato a zda již nedošlo k jeho vrácení nebo k definitivnímu zániku povinnosti takto přijaté plnění vrátit,
  9. zápisem vlastnického práva ve prospěch prodávajícího záznamem do katastru nemovitostí na základě prohlášení (dohody) ve formě notářského zápisu nebo vykonatelného soudního rozhodnutí je dostatečně chráněno postavení nabyvatele (např. kupujícího), kterému nebyla převádějícím (prodávajícím) kupní cena nebo její část vrácena;
  10. zápis vlastnického práva ve prospěch převádějícího z neplatné nebo zrušené smlouvy vkladem vlastnického práva jednoznačně vylučuje absence výslovné právní úpravy dovolující analogické použití vkladu vlastnického práva pro tento zvláštní případ tak, jak je tomu např. při zápisu dohod o vydání věcí uzavřených podle zák. č. 87/1991 Sb. (§ 5 odst. 3) a zákona č. 403/1990 Sb. (§ 5 odst. 3, poslední věta). Rovněž znění ust. § 33 KatZPrVyh potvrzuje správnost tohoto názoru;
  11. vrácením plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy je třeba rozumět vše, co bylo na jejím základě skutečně přijato a nevráceno, tj. nejen zápis vlastnictví v katastru nemovitostí ve prospěch nabyvatele, kupní cena, užívání nemovitosti, ale i jiná plnění tak, aby byl daný právní vztah plně restituován (narovnán) a nebylo zapotřebí dalšího soudního řízení;
  12. aplikace ust. § 560, věta prvá, ObčZ (dříve § 76 ObčZ) pro vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy není bez výhrad, neboť toto ustanovení se týká jen plnění z platných smluv, tj. nikoli neplatných či zrušených smluv. Plnění ve smyslu ust. § 457 ObčZ je plněním ze zákona založeným touto speciální právní normou, která vylučuje obecná ustanovení (§ 560, věta prvá ObčZ). V opačném případě Ize aplikovat ust. § 560, větu prvou, ObčZ jen analogicky;
  13. vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy, jejímž předmětem bylá nemovitost, která se ze zákona neeviduje v katastru nemovitostí, vychází ze stejných zákonných předpokladů, vyjma obnovení zápisu vlastnictví převádějícího v katastru nemovitostí;
  14. znění ust. § 9 odst. 2 KatZ umožňuje zápis poznámky do katastru nemovitostí na základě žaloby o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy podle § 457 ObčZ, jejímž předmětem byla nemovitost. Zákon pro zápis poznámky do katastru nemovitostí, a tudíž i pro zápis vlastnického práva záznamem, nepředpokládá jen žalobu o určení vlastnictví nemovitostí.

VI. Znění petitu

Jak jsem již uvedl výše, mám za to, že nejasnosti právní praxe při vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy, jejímž předmětem byla nemovitost, vyplývají především z nenalezení vhodného znění petitu, které by respektovalo současné vrácení všeho vzájemně přijatého a nevráceného plnění.

Výrok soudního rozhodnutí při vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy může znít např. takto:

  1. u bezúplatných (asynalagmatických) smluv nebo smluv, kde převádějící nepřevzal žádné plnění nebo nabyvateli již veškeré přijaté plnění vrátil, zejména celou kupní cenu, nebo jehož povinnost jiným platným způsobem definitivně zanikla:
    „Určuje se, že žalobce (prodávající) je vlastníkem domu čp. . . . . v . . . . . . . . se stav. parc. č. . . . . . . a poz. parc. č. . . . . . . . ., vše v kat. ú. . . . . .“
  2. u úplatných (synalagmatických) smluv, kde převádějící nevrátil nabyvateli kupní cenu nebo její část a nabyvatel nadále nemovitost nebo její část užívá:
    „Žalovaný (kupující) je povinen vrátit (vydat) dům čp. . . . . . . . . v . . . . . . se stav. parc. č. . . . . . . a pozn. parc. č. . . . . . . ., vše v kat. ú. . . . . . . žalobci (prodávající) a dále je žalovaný povinen vyklidit dům čp. . . . . . v . . . . . . na stav. parc. č. . . . . ., kat. ú. . . . . . a vyklizený předat žalobci (případně byt číslo. . . ., kategorie sestávající z . . . . . . v . . . . . poschodí domu čp. . . . . v . . . . . kat. ú. . . . . .) a dále je žalovaný povinen vydat žalobci (např. stavební dokumentaci . . . . . .), vše proti zaplacení částky . . . . . . Kč žalovanému (kupující); to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.“

Tento složený výrok ad 2 vychází z relativně samostatných (vykonatelných) částí, jež spojuje jediný skutkový základ. První část výroku (vrátit, vydat) slouží jako podklad k podmíněnému zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí záznamem, druhá část řeší otázku vyklizení nemovitosti nebo její části, třetí část případně další přijatá plnění, to vše proti zaplacení kupní ceny nebo její nevrácené části, případně jiného plnění. Samotný výrok tak není objektivní kumulací několika žalobních nároků se samostatným skutkovým základem, ale je pouze kumulací relativně samostatných dílčích plnění přijatých a nevrácených účastníky jediného právního vztahu vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy, jejímž předmětem byla nemovitost.

Nelze přehlédnout použití výrazů vrátit, vydat v ust. § 457, resp. § 458 ObčZ, a restitučních zákonech č.403/1990 Sb.a č.87/1991 Sb.,jakož i výslovného odkazu těchto předpisů na ust. § 133 odst. 2 ObčZ. Restituční předpisy zásadně vycházejí z právního institutu bezdůvodného obohacení, přičemž mimořádnost této právní úpravy, na rozdíl od bezdůvodného obohacení,vyžaduje vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Katastrální úřad provede vlastní zápis vlastnického práva záznamem ve prospěch převádějícího z neplatné nebo zrušené smlouvy teprve tehdy, když navrhovatel prokáže (např. uznáním), že byly splněny všechny povinnosti uvedené v prohlášení (dohodě) uzavřené ve formě notářského zápisu nebo ve vykonatelném soudním rozhodnutí, tj. např. vyklizení nemovitosti, vrácení kupní ceny vrácení dokladů apod., neboť teprve tehdy je naplněna právní možnost domáhat se zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí záznamem. To samozřejmě nevylučuje svobodnou vůli účastníků právního vztahu sjednat jinou Ihůtu a formu vrácení přijatého a nevráceného plnění.

JUDr. Luboš Chalupa, Praha