Advokátní kancelář JUDr. Luboš Chalupa

Naše specializace:

Pozemkové právo včetně sporů o duplicitního vlastnictví
a vydržení, rozvodové právo včetně vypořádání společného
jmění manželů, bytové právo, dědické právo

Hledat v článcích

Vyberte kategorii:
Hledaný výraz:         

Nejnovější články


Nejčtenější články


K otázce konání ústního jednání o odvolání proti usnesení o obnově řízení po 1.1.2001

Právní rádce č. 8/2002

I. Úvodem

V právní praxi vyvstala otázka, zda je po 1.1.2001 nutno nařizovat ústní jednání o odvolání proti usnesení o obnově řízení i tehdy, pokud jde o návrhy na obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb. nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů.

Právo na spravedlivý soudní proces je mimo jiné v Ústavě i Listině základních práv a svobod zaručováno, co nejširším veřejným projednáváním soudních sporů tak, aby účastníci neměli pocit, že jejich věc není objektivně a nestraně vyřízena a aby současně byla dána účastníkům, co nejširší možnost se ve věci k rozhodujícím procesním i hmotně právním otázkám ústně a bezprostředně před soudem vyjadřovat.

Účastníci soudních řízení jsou si často sami dobře vědomi rizik soudních sporů, např. z důvodu důkazní nouze (tzv. tvrzení proti tvrzení) či řešení právně složitých otázek; účastníci řízení však v každém případě důvodně očekávají, že jejich věc bude soudem v přiměřené lhůtě profesionálně, nestraně a spravedlivě vyřízena.

II. Základní právní úprava

1) občanský soudní řád
bod 16, hlava I, část 12, přechodných ustanovení zákona č. 30/2000 Sb.: Návrhy na obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projevují a rozhodnou podle dosavadních předpisů.

§ 214 odst. 2 o.s.ř., ve znění od 1.1.2001: Jednání není třeba nařizovat, jestliže

  1. se odmítá odvolání;
  2. se zastavuje nebo přerušuje odvolací řízení;
  3. odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, které se podle zákona vydává bez nařízení jednání nebo kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé;
  4. se zrušuje rozhodnutí podle § 221 odst. 1;
  5. odvolání se týká toliko nákladů řízení, lhůty k plnění nebo předběžné vykonatelnosti.

2) ústavní zákony

Čl.96 Ústavy: Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon.
Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.

Čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod: Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

III. Vybraná právní literatura a judikatura
„K projednání odvolání proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o žalobě pro zmatečnost, odvolací soud nařídí jednání. Jednání o včasné a subjektivně a objektivně přípustném odvolání proti výroku usnesení o věci nemusí nařizovat tehdy, jde-li o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo v souladu se zákonem rozhodnuto bez jednání (§ 214 odst. 2 písm.c), zrušuje-li napadené usnesení podle § 221 odst. 1 (§ 214 odst.2 písm.d), umožňuje-li to § 214 odst.3.“ 1)

„Odvolací soud projednal odvolání a rozhodl o něm podle ustanovení občanského soudního řádu účinných do 31.12.2000, neboť odvolání směřuje proti rozhodnutí soudu I.stupně vydanému po řízení provedeném podle občanského soudního řádu účinného do tohoto data (bod 16, část 12, hlava I. zákona č. 30/2000 Sb.). Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které vydání předcházelo (§ 212 odst.1,2 o.s.ř.), aniž bylo třeba nařizovat odvolací jednání (§ 214 odst. 2 písm.c) o.s.ř.) a neshledal odvolání důvodným.“ 2)

IV. Právní závěry
„Řízení o odvolání proti usnesení o povolení či nepovolení obnovy řízení není ve smyslu ustanovení § 214 odst. 2 písm.c) o.s.ř. řízením, ve kterém není nutno nařizovat jednání, protože o.s.ř. výslovně nestanoví možnost projednat věc o obnově řízení bez jednání, přičemž samotné řízení o obnově lze v prvém i druhém stupni považovat za řízení ve věci samé.

Z důvodu, že článek 96 Ústavy a článek 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod výslovně zakotvují právo účastníka soudního řízení na veřejné a ústní projednání, jakož i z důvodu, že ustanovení § 214 odst. 2 o.s.ř. bylo s účinností od 1.1.2001 novelizováno v souladu s Ústavou tak, že odvolací jednání o obnově řízení je zásadně třeba nařídit a věc projednat při soudním jednání, nelze s účinností od 1.1.2001 vykládat bod 16, hlava I, část 12, přechodných ustanovení, zákona č. 30/2000 Sb. tak, že k projednání odvolání proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb. nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tj. do 31.12.2000, není nutno jednání nařizovat.

Mám za to, že znění i účel bodu 16, hlavy I, části 12 zákona č. 30/2000 Sb. neumožňuje po 1.1.2001 rozhodnout o odvolání proti usnesení o zamítnutí či povolení obnovy řízení bez nařízení jednání, pokud s tím účastníci nevysloví souhlas. V každém případě obecný soud není vázán samotným zněním občanského soudního řádu, nýbrž i příslušnými články Ústavy a Listiny základních práv a svobod, to vše s přihlédnutím k novelizovanému znění § 214 odst. 2 o.s.ř. s účinností od 1.1.2001.

Není žádného věcného důvodu, aby přes jednoznačné znění Ústavy a Listiny základních práv a svobod jako právních předpisů nejvyšší právní síly, účastníci řízení o návrzích na obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb., tj. do 31.12.2000, nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (do 31.12.2000) byli oproti ostatním účastníkům soudního řízení o povolení obnovy podstatně znevýhodněni tím, že nemají ústavní právo na projednání jejich věci veřejně a ústně při soudním jednání.

Bod 16, hlavy I., části 12, zákona č. 30/2000 Sb. je v souladu s ústavními předpisy třeba ústavně konformě vykládat tak, že dle cit. ustanovení zůstávají zachovány věcné důvody obnovy řízení, jakož i subjektivní a objektivní lhůty pro podání návrhu na obnovu řízení a nikoli, že účastník nemá právo na veřejné a ústní projednání jeho věci při soudním jednání, a to bez ohledu na datum zahájení řízení o povolení obnovy řízení.

Soud je povinen vykládat ustanovení zákona v souladu s ustanovením § 1 odst. 1 zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, tj. tak, že Ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod.

Z důvodu, že ustanovení § 214 odst. 2 o.s.ř., účinné od 1.1.2001, nařizuje konat ústní jednání o odvolání proti usnesení o obnově řízení, je s přihlédnutím k ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 23/1991 Sb. a jednoznačnému znění čl. 96 Ústavy a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ústavně konformní ten výklad bodu 16, hlavy I., části 12 zákona č. 30/2000 Sb., že i k projednání odvolání proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb. nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tj. do 31.12.2000, je nutno ústní jednání o odvolání nařídit, pokud se účastníci tohoto práva nevzdají.

1) Bureš, Drápal, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, 5. vydání, str. 972, C.H.BECK 2001
2) usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24.1.2002 č.j. 35 Co 2/2002-20JUDr. Luboš Chalupa